Řecká mytologie sestává z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka. Moderní badatelé studují mýty ve snaze zjistit více o náboženském a politickém zařízení starověkého Řecka – jeho civilizace – a pochopit samotnou povahu vytváření mýtů. Někteří teologové považují za možné, že staří Řekové vytvářeli mýty za účelem odpovědět na všechny otázky ohledně světa, aby, tak říkajíc, nezbývaly žádné nezodpovězené. Významným zdrojem řecké mytologie byla mytologie Chetitů či Churritů.

Římská mytologie byla převzata od jiných národů, vznikla z řecké a etruské mytologie. Hlavními bohy byli původně řečtí a etruští bohové, kteří byli pouze přejmenováni. Mimo to každá domácnost uctívala své vlastní domácí bůžky (larés, penátés) a každý měl svého osobního ducha, génia. Svět začíná zrozením boha Ereba (Erebus, řecký Erebos) který povstal z prvotního Chaosu. Se svou matkou, bohyní temné noci Nyx, zplodil první elementy vesmíru: věčné světlo Aithera (lat. Aethera) a jasný den Hémeru.