Alexandrijská křížová výprava

Alexandrijská křížová výprava byla námořní kampaň proti Egyptu vypravená v roce 1365 kyperským králem Petrem I. 

Petr I. strávil tři roky cestováním Evropou a shromažďováním vojska a finančních prostředků pro křížovou výpravu. Ještě než se Petr I. vrátil na Kypr, tak byl informován, že Egypťané připravují útok proti jeho Kyperskému království. Petr nehodlal čekat, až Egypťané zaútočí a rozhodl se zaútočit proti muslimům jako první a svůj útok naplánoval proti Egyptu. Z Benátek, kde se zrovna nacházel, Petr I. poslal na Kypr rozkazy, aby se jeho flotila a vojsko shromáždilo na Rhodu. Řád Špitálníků svatého Jana, který ostrov ovládal se rozhodl výpravy účastnit a bojovat po boku kyperského krále.

Petr I. nakonec dal dohromady flotilu 165 lodí. Na Rhodu se pak Petr I. stal velitelem křižáckých expedičních sil. V říjnu 1365 král vyplul vstříc Alexandrii. Okolo 9. října přistál v Egyptě. Vojsko Petra I. porazilo alexandrijské obránce a získalo průchod do města, po kterém bylo podrobené město vítězům vydáno v plen. To stačili udělat před tím, než odpluli pryč, protože mamlúcká pomocná armáda dorazila zřejmě 12. října.

Petr I. pochopil, že Alexandrii dlouho neudrží, jednak také proto, že to bylo příliš daleko od jeho základny na Kypru. Poté, co Alexandrii vládnul jen několik málo dnů, plných loupení a drancování odplul i se zbylým vojskem zpět na Kypr, kde nebyl už tři roky.

Jo van Steenbergen, cituje Petera Edburyho, který argumentuje, že Alexandrijská křížová výprava měla ryze ekonomické důvody. Petr I. chtěl srazit Alexandrii z prvního místa v námořním obchodu ve východním Středomoří a zároveň doufal, že by kyperský přístav Famagusta mohl převzít obchodní pozici po Alexandrii. Náboženské zájmy, boj proti nevěřícím, v tomto tažení hrály jen podružnou roli. Vylíčení Van Steenbergena soudobého muslimského počínání, jako například Alī al-Maqrīzīovo signalizování, že křižácké síly zčásti uspějí díky lepší klamné taktice. Alexandrijští obránci se zaměstnali bojem v oblasti kolem západního přístavu, zatímco „skutečné vojsko“ včetně jezdectva se vylodilo někde jinde ve městě, patrně někde u pohřebišť, aby je obránci nespatřili. Křižáci tak byli schopni zaútočit po obou stranách fronty a zpanikařit Alexandrijce, kteří se z této porážky už nezotavili.