Bhagavadgítá V-2 - Karmajóga - jednání s myslí upřenou na Kršnu
SLOKA 15
nadatte kasyacit papam na caiva sukrtam vibhuh
ajnanenavrtam jnanam tena muhyanti jantavah
na - nikdy; adatte - prijima; kasyacit - nekoho; papam - hrich; na - ani; ca - take; eva - zajiste; su-krtam - zbozne ciny; vibhuh - Nejvyssi Pan; ajnanena - nevedomosti; avrtam - zastreno; jnanam - poznani; tena - tim; muhyanti - jsou zmateny; jantavah - zive bytosti.
Ani Nejvyssi Pan se nezucastnuje zboznych ci hrisnych cinnosti, at je vykonal kdokoliv. Vtelene bytosti jsou vsak zmateny nevedomosti, ktera zastira jejich prave poznani.
VYKLAD: Sanskrtske slovo vibhu se vztahuje na Nejvyssiho Pana, ktery je vlastnikem neomezene vedomosti, bohatstvi, sily, slavy, krasy a odrikani. Je vzdy spokojen sam v sobe a neni nikdy ovlivnen hrisnymi nebo zboznymi ciny zivych bytosti. Nevytvari zvlastni situaci pro zadnou zivou bytost. Ziva bytost, zmatena nevedomosti, si vsak preje zit v urcitych zivotnich podminkach, coz je pocatek retezu cinu a nasledku. Ziva bytost je duchovni povahy a ma dokonale poznani. Presto vsak muze podlehnout nevedomosti, nebot jeji moc je omezena. Pan je vsemocny a vsevedouci (vibhu), ale ziva bytost je nepatrna (anu). A protoze je to ziva duse, ma svobodu touzit. Jeji zadosti mohou byt vyplneny jen vsemohoucim Panem. Ma-li ziva bytost zmatene zadosti, Pan ji umozni, aby se jeji touhy vyplnily, ale sam nenese zadnou zodpovednost za ciny a nasledky, jez se v techto zvlastnich pripadech dostavi. Vtelena duse se diky sve nevedomosti ztotoznuje s docasnym hmotnym telem a je podminena pomijivymi radostmi a strastmi zivota. Pan je v podobe Paramatmy neboli Nadduse vecnym pruvodcem zive bytosti, a proto rozumi pranim jednotlivych dusi, stejne tak jako muzeme citit vuni kvetiny, jsme-li nablizku. Zadost je jemnou podobou podminenosti zive bytosti a Pan vyplnuje jeji touhy podle zasluhy. Prislovi rika: ,,Clovek mini, Buh meni. `` Individualni duse neni tedy vsemocna v plneni svych tuzeb. Buh vsak muze splnit vsechna prani, a jelikoz je nestranny, nevmesuje se do prani minimalne nezavislych zivych bytosti. Touzi-li clovek po Krsnovi, venuje mu Pan zvlastni pozornost a povzbuzuje jeho touhu tak, aby Ho mohl dosahnout a byt navzdy stastny. Vedske hymny pravi: esa u hy eva sadhu karma karayati tam yam ebhyo lokebhya unninisate esa u evasadhu karma karayati yam adho ninisate. ,,Pan dovoluje zivym bytostem vykonavat zbozne cinnosti, aby se mohly povznest. Je to rovnez On, kdo jim dovoli jednat hrisne, aby se mohly dostat do pekla. `` (Kausitaki Upanisad 3.8)
ajno jantur aniso 'yam atmanah sukha-duhkhayoh
isvara-prerito gacchet svargam vasv abhram eva ca
,,Stesti a nestesti zive bytosti zcela zavisi na Bohu. Vuli Nejvyssiho se muze dostat do nebe nebo do pekla, tak jako oblaka jsou hnana vetrem. ``
Vtelena duse pro sve pradavne prani vyhnout se uvedomovani si Krsny si sama zpusobuje svou vlastni nevedomost. I kdyz je svou povahou vecna, blazena a plna poznani, pro svou nepatrnost zapomina na sve prirozene postaveni, to jest slouzit Panu, a tak se necha vest nevedomosti. Z nevedomosti pak prohlasuje, ze Buh je odpovedny za jeji podminenou existenci. Ve Vedanta-sutre (2.1.34) je to potvrzeno slovy: vaisamya-nairghrnye na sapeksatvat tatha hi darsayati. ,,Pan k nikomu nechova nenavist ani zalibu, prestoze se to nekdy muze zdat. ``
SLOKA 16
jnanena tu tad ajnanam yesam nasitam atmanah
tesam aditya-vaj jnanam prakasayati tat param
jnanena - poznani; tu - vsak; tat - tato; ajnanam - nevedomost; yesam - jehoz; nasitam - je rozptylena; atmanah - zive bytosti; tesam - jim; aditya-vat - jako vychazejici slunce; jnanam - poznani; prakasayati - zjevuje se; tat param - uvedomovani si Krsny.
Je-li vsak clovek osvicen poznanim, jez rozptylilo nevedomost, pak toto poznani odhali vse, tak jako za bileho dne je vsechno ozareno sluncem.
VYKLAD: Ti, kdo zapomneli na Krsnu, ziji zajiste v klamu, ale ti, kteri si uvedomuji Krsnu, do klamu nikdy neupadnou. Na ruznych mistech Bhagavadgity (4.36 - 38) se to potvrzuje: sarvam jnana-plavena, jnanagnih sarva-karmani a na hi jnanena sadrsam. Poznani je vzdy vysoce hodnoceno. Co je to vlastne poznani? Dokonaleho poznani muzeme dosahnout pouze tehdy, podridime-li se Krsnovi (bahunam janmanam ante jnanavan mam prapadyate; Bg. 7.19). Kdyz se clovek po mnoha zrozenich s dokonalym poznanim odevzda Krsnovi, nebo kdyz si Krsnu uvedomi, vsechno se mu odhali, tak jako slunce ve dne vsechno odhaluje. Ziva bytost je vselijak zmatena. Kdyz si mysli, ze je Bohem, upadla vlastne do posledni nastrahy nevedomosti. Jestlize je ziva bytost Buh, jak se mohla nechat obloudit nevedomosti? Muze byt Buh oblouzen nevedomosti? Jestlize ano, pak by nevedomost, neboli Satan, byla mocnejsi nez Buh. Prave poznani lze ziskat od osoby, ktera si dokonale uvedomuje Krsnu. Proto musime vyhledat praveho duchovniho ucitele a pod jeho vedenim se ucit slouzit s laskou a oddanosti Sri Krsnovi. Duchovni ucitel umi zahnat vsechnu nevedomost, tak jako slunce zahani temnotu.
I kdyz si clovek muze byt dokonale vedom, ze neni toto telo, ale ze je k nemu transcendentalni, presto si nemusi uvedomovat rozdil mezi dusi a Naddusi. Muze se vsak naucit znat Boha a svuj vztah k Nemu, vyhleda-li utociste u praveho duchovniho ucitele, ktery si je vedom Krsny. Vztah ke Krsnovi muzeme poznat jen s pomoci Jeho predstavitele, ktery o sobe nikdy netvrdi, ze je Buh, i kdyz se mu diky jeho znalostem o Bohu vzdava veskera ucta, ktera se obvykle projevuje Bohu. Musime se tedy naucit znat, jaky je rozdil mezi Bohem a zivou bytosti. Ve druhe kapitole, dvanactem versi, Krsna vysvetluje, ze kazda ziva bytost je jednotlivec stejne jako Pan. Vsichni byli v minulosti jednotlivci, jsou jimi nyni a zustanou jimi i v budoucnosti po vysvobozeni. V noci ve tme vidime vsechno stejne, ale ve dne, kdyz vyjde slunce, vidime vsechno ve sve skutecne podobe. Porozumet individualni totoznosti v duchovnim zivote je prave poznani.
SLOKA 17
tad-buddhayas tad-atmanas tan-nisthas tat-parayanah
gacchanty apunar-avrttim jnana-nirdhuta-kalmasah
tat-buddhayah - ti, jejichz inteligence je spjata s Nejvyssim; tat-atmanah - ti, jejichz mysl je spjata s Nejvyssim; tat-nisthah - ti, jejichz vira patri jen Nejvyssimu; tat-parayanah - ti, kteri maji nejvyssi utociste u Neho; gacchanti - jdou; apunah-avrttim - k vysvobozeni; jnana - poznani; nirdhuta - ocistuje; kalmasah - pochybnosti.
Ti, jejichz mysl, vira a inteligence jsou upjaty k Nejvyssimu a kteri hledaji u Neho utociste, se zcela ocisti dokonalym poznanim ode vsech pochybnosti, a takto kraceji cestou vysvobozeni.
VYKLAD: Nejvyssi Transcendentalni Pravda je Sri Krsna. Cela Bhagavadgita smeruje k tomu, aby potvrdila, ze Sri Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Tento zaver nalezneme ve vsech vedskych knihach. Sanskrtske slovo para-tattva znamena Nejvyssi Skutecnost, kterou znalci Nejvyssiho oznacuji jako brahma, Paramatmu a Bhagavana. Bhagavan neboli Nejvyssi Osobnost Bozstvi je nejvyssim aspektem Absolutni Pravdy. Nic Ho neprevysuje. Krsna rika: mattah parataram nanyat kincid asti dhananjaya. (Bg. 7.7) Rovnez neosobni brahma je podrizeno Krsnovi, jak je potvrzeno v Bhagavadgite (14.27): brahmano hi pratisthaham. Proto je Krsna v kazdem ohledu Nejvyssi Skutecnosti. Ten, jehoz mysl, vira, inteligence a utociste jsou vzdy u Krsny, nebo jinymi slovy ten, kdo si je zcela vedom Krsny, je bezpochyby ocisten od vsech pochybnosti a ma dokonale vedomosti o vsem, co se tyka transcendence. Takovy clovek si je vedom toho, ze je totozny s Krsnou a zaroven se od Neho lisi. S takovym transcendentalnim poznanim muze delat jisty pokrok na ceste k vysvobozeni.
SLOKA 18
vidya-vinaya-sampanne brahmane gavi hastini
suni caiva sva-pake ca panditah sama-darsinah
vidya - uceny; vinaya - pokorny; sampanne - plne obdaren; brahmane - v brahmanovi; gavi - v krave; hastini - v slonu; suni - ve psu; ca - a; eva - zajiste; sva-pake - v pojidaci psu (bezkastovni); ca - dokonce i v; panditah - ti, kdo jsou moudri; sama-darsinah - spatruji jedno a totez.
Diky spravnemu poznani spatruji moudri v ucenem a pokornem brahmanovi, krave, slonu, psu a pojidaci psu jedno a totez.
VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny nedela zadny rozdil mezi kastami a zivocisnymi druhy. Brahman a bezkastovni se mohou ze socialniho hlediska lisit; pes, krava a slon patri do ruznych zivocisnych druhu, ale tyto telesne rozdily jsou pro moudreho transcendentalistu bezvyznamne. Vidi, ze vsechny zive bytosti maji vztah k Nejvyssimu, nebot Nejvyssi Pan je pritomen v srdcich veskerenstva v podobe Paramatmy. Toto je prave poznani. I kdyz se tela zivych bytosti lisi, Pan se k nim chova laskave a pratelsky. Prestoze se zive bytosti nachazeji v ruznych zivotnich podminkach, Pan se vzdy stavi jako Paramatma a je pritomen jak v srdci bezkastovniho, tak v srdci brahmana, i kdyz jejich tela nejsou stejna. Hmotna tela jsou vytvory ruznych kvalit hmotne prirody, ale duse a Nadduse jsou stejne duchovni povahy. Jsou vsak stejnorode pouze v kvalite, a nikoliv v kvantite. Individualni duse je pritomna pouze v jednom urcitem tele, jeji vedomi se omezuje pouze na jeji telo; kdezto Nadduse (Paramatma) je pritomna ve vsech telech a je si vedoma vsech tel bez jakehokoliv omezeni. Clovek vedomy si Krsny toto vsechno dokonale zna, a proto je skutecne uceny a diva se na vsechny tvory stejne. Podobnost povah duse a Nadduse spociva v tom, ze obe jsou vedome, vecne a blazene. Rozdil je ale v tom, ze individualni duse je vedoma v omezene oblasti jednoho tela, zatimco Nadduse si je vedoma vsech tel. Nadduse je pritomna ve vsech telech bez rozdilu.
SLOKA 19
ihaiva tair jitah sargo yesam samye sthitam manah
nirdosam hi samam brahma tasmad brahmani te sthitah
iha - v tomto zivote; eva - zajiste; taih - ti; jitah - prekonali; sargah - zrozeni a smrt; yesam - jejichz; samye - ve stejnosti; sthitam - setrvava; manah - mysl; nirdosam - proste chyb; hi - zajiste; samam - v jednotnosti; brahma - jako nejvyssi; tasmat - proto; brahmani - v nejvyssim; te - oni; sthitah - setrvavaji.
Ti, jejichz mysl setrvava v rovnovaze a harmonii, prekonali jiz zrozeni a smrt. Jsou bezchybni stejne jako brahma, a proto jiz setrvavaji v brahma.
VYKLAD: Klidna mysl, jak bylo receno vyse, je znamenim seberealizace. Ti, kteri skutecne dosahli takoveho stadia, by se meli povazovat za osoby, ktere prekonaly hmotne podminky, predevsim zrozeni a smrt. Dokud se clovek ztotoznuje s telem, je pokladan za podminenou dusi, ale jakmile se povysi realizovanim sveho ja na uroven vyrovnanosti, je vysvobozeny z podmineneho zivota. Jinymi slovy, takovy clovek se nemusi znovu rodit v hmotnem svete, ale po smrti vstupuje do duchovniho sveta. Pan nema zadnou vadu, protoze je prost ulpivani a nenavisti. Stejne tak bude i ziva bytost bez vady a hodna vstupu do duchovniho sveta, jakmile se zbavi ulpivani a nenavisti. Takove osoby se musi pokladat za vysvobozene a jejich vlastnosti jsou popsany v dalsim versi.
SLOKA 20
na prahrsyet priyam prapya nodvijet prapya capriyam
sthira-buddhir asammudho brahma-vid brahmani sthitah
na - nikdy; prahrsyet - raduje se; priyam - prijemneho; prapya - dosahne-li; na - neni; udvijet - rozrusen; prapya - ziskanim; ca - take; apriyam - neprijemne; sthira-buddhih - s neochvejnou inteligenci; asammudhah - nepomyleny; brahma-vit - ten, kdo ma dokonale poznani o Nejvyssim; brahmani - v transcendenci; sthitah - setrvava.
Clovek, ktery se neraduje, dosahne-li neceho prijemneho, a ani neni rozrusen, stihne-li ho neco neprijemneho, ktery ma neochvejnou inteligenci, je nepomyleny a zna vedu o Bohu, setrvava jiz v transcendenci.
VYKLAD: Zde jsou popsany vlastnosti seberealizovaneho cloveka. Prvni vlastnosti je, ze takovy clovek neztotoznuje sve telo s pravym ja. Dobre vi, ze neni telo, nybrz cast Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Proto se neraduje, kdyz dosahne neceho prijemneho, a nebeduje, kdyz pozbyl neceho, co se vztahuje k jeho telu. Takova vyrovnanost mysli se nazyva sthira-buddhi neboli neochvejna inteligence. Proto nikdy mylne neztotoznuje dusi s hmotnym telem, ktere nepovazuje za trvale, a vzdy bere v uvahu existenci duse. Takove poznani ho povysuje na uroven poznani cele nauky o Absolutni Pravde, tedy brahma, Paramatmy a Bhagavana. A tak velmi dobre vi, jake je jeho prirozene postaveni, a nesnazi se vyrovnat se Bohu v kazdem ohledu. Tomu se rika realizace Brahma neboli seberealizace. A takove pevne vedomi se nazyva uvedomovani si Krsny.
SLOKA 21
bahya-sparsesv asaktatma vindaty atmani yat sukham
sa brahma-yoga-yuktatma sukham aksayam asnute
bahya-sparsesu - vnejsi smyslovy pozitek; asakta-atma - kdo neni pritahovan; vindati - tesi se; atmani - v ja; yat - jehoz; sukham - stesti; sah - on; brahma-yoga - soustreden na Nejvyssiho; yukta-atma - spojen s ja; sukham - blazenosti; aksayam - bezmezne; asnute - tesi se.
Takovy vysvobozeny clovek se ve svem nitru tesi neustale radosti, nebot neni pritahovan hmotnymi smyslovymi pozitky. Takto se tesi bezmezne blazenosti, protoze je soustreden na Nejvyssiho.
VYKLAD: Velky oddany, Sri Jamunacarja, rekl:
yad-avadhi mama cetah krsna-padaravinde
nava-nava-rasa-dhamany udyatam rantum asit
tad-avadhi bata nari-sangame smaryamane
bhavati mukha-vikarah susthu nisthivanam ca
,,Od okamziku, kdy jsem zacal s laskou a oddanosti slouzit Krsnovi, prozivam s Nim nove a nove radosti a kdykoliv pomyslim na sexualni pozitek, odplivnu si nad touto myslenkou a moje usta se zkrivi znechucenim. `` Clovek, ktery se venuje uvedomovani si Krsny (coz je brahma-yoga), je tak zaujat laskyplnou sluzbou Panu, ze uplne ztraci zajem o smyslove pozitky. Pohlavni styk je nejvyssi hmotny pozitek, pod jehoz magickym vlivem se pohybuje cely svet, a materialista nedokaze pracovat bez sexualni motivace. Avsak clovek oddane slouzici Krsnovi se vyhyba svetskym pozitkum a jedna s jeste vetsim usilim, aniz by se oddaval pohlavnimu styku, kteremu se vyhyba. To je zkouska duchovni realizace. Duchovni zivot a sexualni pozitek nejdou nikdy dohromady. Vysvobozenou dusi, neboli osobu vedomou si Krsny, nelaka zadny smyslovy pozitek jakehokoliv druhu.
SLOKA 22
ye hi samsparsa-ja bhoga duhkha-yonaya eva te
ady-antavantah kaunteya na tesu ramate budhah
ye - ony; hi - zajiste; samsparsa-jah - stykem s hmotnymi smysly; bhogah - pozitek; duhkha - strasti; yonayah - zdrojem; eva - zajiste; te - jsou; adi - pocatek; anta - konec; vantah - podlehaji; kaunteya - o synu Kunti; na - nikdy; tesu - v nich; ramate - nachazi poteseni; budhah - moudry.
Pozitky zrozene z doteku se smyslovymi predmety jsou zdrojem strasti, maji pocatek i konec, o synu Kunti, a moudry v nich nenachazi poteseni.
VYKLAD: Pomijive hmotne pozitky prichazeji stykem docasnych hmotnych smyslu s docasnymi smyslovymi predmety. Osvobozene duse se vsak zajimaji jen o to, co je vecne. Jak se mohou oddavat falesne radosti, kdyz dobre znaji radost z transcendentalniho zivota? V Padma Purane se uvadi:
ramante yogino 'nante satyanande cid-atmani
iti rama-padenasau param brahmabhidhiyate
,,Transcendentaliste prozivaji bezmeznou duchovni radost z Absolutni Pravdy, a proto je Absolutni Pravda, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, znama tez pod jmenem Rama. ``
Ve Srimad Bhagavatamu (5.5.1) se take pise:
nayam deho deha-bhajam nr-loke
kastan kaman arhate vid-bhujam ye
tapo divyam putraka yena sattvam
suddhyed yasmad brahma-saukhyam tv anantam
,,Moji mili synove, clovek nemusi tezce pracovat, jen aby uspokojil smysly, nebot smyslove pozitky jsou dostupne i prasatum, ktera pojidaji vykaly. V tomto zivote byste meli konat pokani, abyste ocistili svou existenci a dosahli tak vecneho a blazeneho zivota. ``
Pravi jogini nebo uceni transcendentaliste nejsou pritahovani smyslovymi pozitky, nebot jsou pricinou pokracovani hmotne existence. Cim vice se clovek oddava hmotnym pozitkum, tim vice zabreda do strasti hmotneho sveta.
SLOKA 23
saknotihaiva yah sodhum prak sarira-vimoksanat
kama-krodhodbhavam vegam sa yuktah sa sukhi narah
saknoti - dokaze; iha eva - v tomto tele; yah - ten, kdo; sodhum - celit; prak - drive, nez; sarira - telo; vimoksanat - opusti; kama - zadosti; krodha - hnevu; udbhavam - pochazi z; vegam - popud; sah - on; yuktah - v tranzu; sah - on; sukhi - stastny; narah - clovek.
Kdo dokaze celit popudum hmotnych smyslu a odolavat naporum zadosti a hnevu, drive nez opusti toto telo, je v tomto svete dobre umisten a je stastny.
VYKLAD: Chce-li clovek jiste a pevne postupovat na ceste seberealizace, musi se snazit ovladat natlaky hmotnych smyslu. Ten, kdo dokaze ovladat rec, hnev, mysl, zaludek, genitalie a jazyk, se nazyva gosvami nebo svami. Tyto osobnosti ziji umirnenym zivotem a plne ovladaji popudy smyslu. Z neuspokojeni hmotnych zadosti pochazi hnev, a tim je drazdena mysl, oci a hrud. Proto se je clovek musi naucit ovladat drive, nez opusti toto telo. Kdo to dokaze, je povazovan za seberealizovaneho a je v tomto stavu stasten. Povinnosti transcendentalisty je neustale se snazit ovladat zadostivost a hnev.
SLOKA 24
yo 'ntah-sukho 'ntar-aramas tathantar-jyotir eva yah
sa yogi brahma-nirvanam brahma-bhuto 'dhigacchati
yah - ten, kdo; antah-sukhah - stasten ve svem nitru; antah-aramah - aktivni a radostny ve svem nitru; tatha - jakoz i; antah-jyotih - zameren do nitra; eva - zajiste; yah - kdokoliv; sah - on; yogi - jogin; brahma-nirvanam - osvobozeni na rovine Nejvyssiho; brahma-bhutah - seberealizovany; adhigacchati - dosahne.
Ten, kdo je ve svem nitru blazeny, kdo naleza ve svem nitru poteseni a kdo je zameren do sveho nitra, je ve skutecnosti dokonalym joginem. Je seberealizovanou osvobozenou dusi a nakonec dosahne Nejvyssiho.
VYKLAD: Dokud clovek neni schopen vychutnavat stesti ve svem nitru, nemuze prestat vyhledavat vnejsi povrchni pozitek. Osvobozeny clovek stesti skutecne proziva. Proto muze sedet kdekoliv a tesit se z cinnosti zivota ve svem nitru. Takovy osvobozeny clovek prestal touzit po vnejsim hmotnem stesti. Tento stav se nazyva brahma-bhuta, a jakmile ho clovek dosahne, vrati se zpatky domu, zpatky k Bohu.
SLOKA 25
labhante brahma-nirvanam rsayah ksina-kalmasah
chinna-dvaidha yatatmanah sarva-bhuta-hite ratah
labhante - dosahnout; brahma-nirvanam - vysvobozeni na urovni Nejvyssiho; rsayah - ti, kteri jsou cinni ve svem nitru; ksina-kalmasah - kteri jsou prosti vsech hrichu; chinna - roztali; dvaidhah - dvojnost; yata-atmanah - zapojeni v seberealizaci; sarva-bhuta - pro vsechny zive bytosti; hite - pro blaho; ratah - zapojen.
Vysvobozeni na urovni Nejvyssiho dosahnou ti, kteri jsou mimo duality pramenici z pochybnosti, kteri jsou prosti hrichu, kteri neustale pracuji pro blaho vsech bytosti a jejichz mysl je obracena k nitru.
VYKLAD: Pouze o takovem cloveku, ktery si je zcela vedom Krsny, se muze rici, ze pracuje pro blaho vsech bytosti. Ten, kdo skutecne vi, ze Krsna je zdrojem vseho, a v tomto duchu take jedna, pracuje pro vsechny. Strasti lidstva maji puvod v zapomenuti na Sri Krsnu; zapominame, ze vse existuje k Jeho radosti, ze Krsna vsechno vlastni a ze je nejlepsim pritelem vsech. Probouzet toto vedomi v cele lidske spolecnosti je nejprospesnejsi cin. Nemuzeme se ale do teto nejdulezitejsi blahodarne prace zapojit, jestlize jsme nedosahli vysvobozeni na urovni Nejvyssiho. Pouze clovek vedomy si Krsny nepochybuje o Krsnove svrchovanosti, protoze se nedopousti hrisnych cinnosti. Toto je stav bozske lasky.
Clovek, ktery usiluje jen o hmotny blahobyt lidske spolecnosti, nemuze ve skutecnosti nikomu pomoci. Pouhe docasne zmirneni utrpeni tela a mysli nestaci. Skutecnou pricinou nasich potizi v tezkem boji o existenci je zapomenuti naseho vztahu k Nejvyssimu Panu. Jakmile si clovek svuj vztah ke Krsnovi plne uvedomi, je ve skutecnosti osvobozenou dusi, prestoze se nachazi v hmotne schrance.
SLOKA 26
kama-krodha-vimuktanam yatinam yata-cetasam
abhito brahma-nirvanam vartate viditatmanam
kama - od zadosti; krodha - a hnevu; vimuktanam - tem, kteri jsou osvobozeni; yatinam - svetci; yata-cetasam - kteri plne ovladaji svou mysl; abhitah - maji jiste v blizke budoucnosti; brahma-nirvanam - vysvobozeni na urovni Nejvyssiho; vartate - je; vidita-atmanam - u seberealizovanych.
Vysvobozeni na urovni Nejvyssiho je na dosah tem, kteri se oprostili od vsech hmotnych zadosti a hnevu, kteri poznali sve ja, kteri se dokazi ovladat a neustale usiluji o dokonalost.
VYKLAD: Ze vsech svetcu, kteri usiluji o vysvobozeni, je nejlepsi bhakta, Krsnuv oddany. Srimad Bhagavatam (4.22.39) to potvrzuje nasledovne:
yat-pada-pankaja-palasa-vilasa-bhaktya
karmasayam grathitam udgrathayanti santah
tadvan na rikta-matayo yatayo 'pi ruddha-
sroto-ganas tam aranam bhaja vasudevam
,,Ani velci mudrci nedovedou odolavat natlakum smyslu tak ucinne jako ti, kteri s transcendentalni blazenosti slouzi lotosovym noham Pana, nicice tak hluboce zakorenene zadosti po plodonosnych cinnostech. Proto oddanou sluzbou uctivej Vasudevu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi. ``
Touhy podminenych dusi po plodech svych cinu maji tak hluboke koreny, ze i velci mudrci je mohou stezi ovladat. Avsak oddany Pana, ktery je neustale zapojen v laskyplne sluzbe Krsnovi a ktery zna dokonale svoji duchovni identitu, setrvava vzdy v samadhi a snadno dosahne Nejvyssiho. Nasledujici priklad tento postup vystizne ilustruje:
darsana-dhyana-samsparsair matsya-kurma-vihangamah
svany apatyani pusnanti tathaham api padma-ja
,,Pohledem, rozjimanim a dotekem vychovava ryba, zelva a ptak sve potomky. A podobne i ja tak cinim, o Padmadzo! ``
Ryby sve potomstvo vychovavaji pohledem. Zelva se o sve potomstvo stara rozjimanim; naklade vajicka do zeme, a zatimco je ve vode, rozjima nad nimi. I kdyz je oddany Krsny daleko od Krsnova sidla, muze do Jeho kralovstvi dospet, kdyz na Krsnu neustale mysli a s laskou a oddanosti Mu slouzi. A jelikoz je vzdy pohrouzen v myslenkach na Nejvyssiho, neni jiz ovlivnovan hmotnymi strastmi. Tento zivotni stav se nazyva brahma-nirvana.
SLOKA 27 - 28
sparsan krtva bahir bahyams caksus caivantare bhruvoh
pranapanau samau krtva nasabhyantara-carinauyatendriya-mano-buddhir munir moksa-parayanah
vigateccha-bhaya-krodho yah sada mukta eva sah
sparsan - smyslove predmety, jako napriklad zvuk; krtva - udrzujici; bahih - vnejsi; bahyan - zbytecny; caksuh - oci; ca - take; eva - zajiste; antare - mezi; bhruvoh - oboci; prana-apanau - vzestupujici a sestupujici vzduch; samau - zastavi; krtva - drzi; nasa-abhyantara - v nosnich dirkach; carinau - proudeni; yata - ovladne; indriya - smysly; manah - mysl; buddhih - inteligence; munih - transcendentalista; moksa - pro vysvobozeni; parayanah - urceny; vigata - zamita; iccha - prani; bhaya - strach; krodhah - hnev; yah - ten, kdo; sada - vzdy; muktah - vysvobozen; eva - zajiste; sah - on je.
Kdyz se transcendentalista, touzici po vysvobozeni, odlouci od vnejsich smyslovych predmetu, kdyz upne pohled mezi oboci, zastavi proudeni vdechu a vydechu v nosnich dirkach, a ovladne tak smysly, mysl a inteligenci, oprosti se od tuzeb, strachu a hnevu. Kdo se vzdy nachazi v tomto stavu, je zajiste vysvobozen.
VYKLAD: Slouzime-li oddane a laskyplne Krsnovi, muzeme ihned pochopit svoji duchovni totoznost a postupne nabyt poznani o Nejvyssim Panu. Oddanou a uprimnou sluzbou dosahneme transcendentalniho stadia a pocitime pritomnost Boha ve vsech svych cinnostech. Tomuto stavu se rika vysvobozeni na urovni Nejvyssiho.
Krsna poucuje Ardzunu, jak muze tohoto stavu dosahnout provozovanim astangajogy, ktera se deli na osm stupnu: jama, nijama, asana, pranajama, pratjahara, dharana, dhjana a samadhi. Podrobne vysvetleni teto jogy se nachazi v seste kapitole Gity. V teto kapitole je podano jen predbezne vysvetleni. Odtazeni smyslu od smyslovych predmetu, jako jsou napriklad zvuk, dotek, tvar, chut a vune, je mozne pomoci pratjahary, a pote muze clovek uprit pohled mezi oboci a soustredit se s primhourenyma ocima na spicku nosu. Nedoporucuje se zcela zavrit oci, nebot hrozi nebezpeci, ze clovek usne. Ma-li vsak oci zcela otevrene, je zase v nebezpeci, ze bude pritahovan smyslovymi predmety. Dychani se zastavi v nosnich dirkach neutralizovanim vzestupujiciho a sestupujiciho vzduchu v tele. Tento system jogy uci, jak ovladat smysly a odvracet je od hmotnych predmetu a jak se zbavit strachu a hnevu a pripravit se na vysvobozeni na urovni Nejvyssiho. Rovnez pomaha pri probuzeni duchovniho vedomi a umoznuje cloveku, aby v tomto transcendentalnim stavu mohl vnimat pritomnost Nadduse.
V pristi kapitole bude podrobneji vysvetleno, ze uvedomovani si Krsny neboli bhaktijoga je z jogovych systemu nejlehci. Clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, neriskuje, ze jeho smysly budou poutany k nejake jine cinnosti, ponevadz je vzdy zamestnan transcendentalni oddanou sluzbou. Je to lepsi a ucinnejsi zpusob ovladani smyslu, nez jaky nabizi astangajoga.
SLOKA 29
bhoktaram yajna-tapasam sarva-loka-mahesvaram
suhrdam sarva-bhutanam jnatva mam santim rcchati
bhoktaram - prijemcem; yajna - obeti; tapasam - pokani a odrikani; sarva-loka - vsech planet a polobohu; maha-isvaram - Nejvyssim Panem; su-hrdam - priznivcem; sarva - vsech; bhutanam - bytosti; jnatva - takto zna; mam - Me, Krsnu; santim - oprosteni od hmotnych strasti; rcchati - dosahne.
Moudry clovek, ktery si Me plne uvedomuje a ktery vi, ze jsem konecnym prijemcem vsech obeti a pokani, Nejvyssim Panem vsech planet a polobohu a pritelem vsech bytosti, se oprosti od hmotnych strasti a dospeje k miru.
VYKLAD: Vsechny podminene duse, nachazejici se v zajeti iluzorni energie, se snazi dosahnout miru v hmotnem svete, ale nevedi, jak k nemu dospet. Bhagavadgita uci tomuto tajemstvi: Sri Krsna je prijemce vsech lidskych cinnosti. Lide by meli vsechno obetovat v transcendentalni sluzbe Panu, nebot On je vlastnikem a vladcem vsech planet a polobohu. Nikdo neni mocnejsi nez On. Podle Ved je mocnejsi nez nejmocnejsi z polobohu, jako jsou Siva a Brahma (tam isvaranam paramam mahesvaram; Svetasvatara Upanisad 6.7). Zive bytosti se pod vlivem iluze snazi byt pany vseho, co je obklopuje, ale ve skutecnosti jsou samy ovladany Panovou hmotnou energii. Buh je Panem hmotne prirody a podminene duse jsou podrizeny jejim zakonum. Dokud nepochopime tato jasna fakta, nemuzeme dospet k miru, at uz individualne ci kolektivne. Takovy je vyznam uvedomovani si Krsny - Sri Krsna je nejvyssi vladce a vsechny zive bytosti, vcetne mocnych polobohu, jsou Mu podrizeny. Miru muzeme dosahnout, pouze kdyz si to dokonale uvedomime.
V teto kapitole se prakticky vysvetluje uvedomovani si Krsny, ktere je rovnez znamo jako karmajoga. Mimo jine zde nalezneme odpoved na spekulativni otazku, zda-li je mozne se vysvobodit pomoci karmajogy. Vykonavat ciny s mysli uprenou na Krsnu znamena byt si plne vedom, ze On je Nejvyssim Vladcem. Takove cinnosti jsou totozne s transcendentalnim poznanim. Skutecnosti je, ze dznanajoga je cesta, ktera vede k bhaktijoze, a bhaktijoga znamena prime uvedomovani si Krsny. Uvedomovani si Krsny znamena uvedomovani si sveho vztahu k Nejvyssimu Panu pri svych cinnostech a dokonalosti tohoto vedomi je uplne poznani Sri Krsny, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Cista duse je nepatrna castecka Boha a je Jeho sluzebnikem. Ale jeji touha panovat ji privedla do styku s majou (iluzi), coz ji zpusobuje mnoho utrpeni. Dokud je ve styku s hmotou, musi jednat podle hmotnych potreb. Prestoze se nalezame v hmotnem svete, muzeme probudit nase duchovni vedomi a znovu nabyt nasi ciste duchovni existence, staci provozovat uvedomovani si Krsny. Cim vice clovek pokroci na teto ceste, tim vice se vysvobozuje z pout hmoty. Sri Krsna je spravedlivy ke vsem; vsechno zalezi na tom, jake usili vynalozime pri konani svych povinnosti a do jake miry dokazeme ovladat sve smysly a potlacit zadosti a hnev. Kdyz ovladnutim techto vasni dospejeme k uvedomovani si Krsny, zustaneme na transcendentalni urovni zvane brahma-nirvana. Osmistupnova mysticka joga je automaticky zahrnuta v uvedomovani si Krsny, protoze jejiho cile je dosazeno. Je jiste, ze clovek se muze postupne povznest praktikovanim jamy, nijamy, asany, pranajamy, pratjahary, dharany, dhjany a samadhi, ale techto osm fazi je pouhym uvodem k dokonalosti v oddane sluzbe, ktera jedina muze cloveka naplnit mirem. Bhaktijoga je nejvyssi dokonalosti zivota.
Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k pate kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Karmajoga - jednani s mysli uprenou na Krsnu``.