Extrémy počasí, které svět zažil: Když změny klimatu dosáhnou apokalypsy

02.08.2015 11:28

Vyschlé řeky, extrémní vedra, zima, která připomínala jaro, absence sněhu, minimum deště, slabá úroda. To není popis letošního roku, ale roku 1540, kdy Evropa zažívala jednu z nejhorších přírodních katastrof v důsledku změn klimatu. Vědci zjistili, že během dvou miliónů let se vystřídalo zhruba 50 dob ledových s teplejšími meziledovými dobami.

Dnes se to jeví jako neskutečné, ale během teplejších období žili například na Špicberkách aligátoři, tvrdí Christian Pfister z univerzity ve švýcarském Bernu.

Období, kdy se ledové doby střídají s meziledovými, přicházejí zhruba po 100 tisíci letech. Poslední doba ledová vrcholila podle vědců 18 tisíc let před naším letopočtem. Potom se začalo oteplovat.

Klima se měnilo i během posledního tisíciletí. Období 9. až 14. století odborníci nazývají "teplým středověkem", v 16. a 19. století nastala malá doba ledová. Ovšem toto období bylo podstatně složitější, střídaly se v něm chladné a teplé extrémy. Do této doby patří i rok 1540. Tehdy v Čechách panovaly mimořádně vysoké teploty a podle záznamů kronik jedenáct měsíců nepršelo.

Podobný extrém panoval v celé tehdejší Evropě. Voda byla tehdy opravdu nad zlato. Kroniky popisují, jak se z mnohých řek ztratila voda. Hladina velkých toků, jako například Labe, Rýna či Seiny klesla tak, že je bylo možné přejít pěšky.  Vody v Bodamském jezeře bylo tak málo, že se město Lindau na ostrově jezera spojilo s pevninou.

 

Současné změny má na svědomí člověk

Změna klimatu může být vyvolána řadou různých faktorů. Po většinu času vývoje Země se změny klimatu odehrávaly bez vlivu člověka. V současné době mají ale vědci více než 95procentní jistotu, že za většinu klimatických změn mohou lidé. Opírají se například o paleoklimatologická měření.

V teplých obdobích se vždy vyskytovaly nadprůměrné koncentrace CO2.  Ovšem i v historicky nejteplejších obdobích se koncentrace CO2 pohybovaly na úrovni kolem 280 ppm, v roce 2013 ale dosáhly hodnoty nad 400 ppm, tedy 400 částic CO2 v miliónu částic atmosféry.

Koncentrace CH4 za stejné období vzrostly o 151 procent, koncentrace N2O o 17 procent. Fluorované uhlovodíky a fluorid sírový jsou látkami novými, které se například kolem roku 1750 nevyskytovaly.