Kresby z počátku letopočtu v Guatemalské džungli

Zrod světa namalovali před více než dvěma tisíci lety mayští umělci na zdi sálu, který nalezli archeologové v základně pyramidy hluboko v guatemalské džungli v San Bartolu nedaleko hranice s Belize. Podle agenturních informací se kilometr a půl odtud nachází nejstarší dosud objevená panovnická hrobka této předkolumbovské civilizace.
Oba nálezy mají výjimečnou hodnotu, protože pocházejí z předklasického mayského období (1500 př.n.l. - 250 n.l.), z něhož se obvykle uchovají sotva částečné trosky, vysvětlila vedoucí badatelského týmu, guatemalská archeoložka Mónica Pellecerová.
Hrobka pochází zhruba z roku 150 před naším letopočtem. V jejím nitru bylo odhaleno několik kostí, které zbyly z těla nesoucího jadeitový pektorál. Kolem něho bylo umístěno šest nádob obětin mrtvému panovníkovi. Jedna z nich měla tvar žáby, další zřejmě zpodobňovala boha deště Chaka. Objev místnosti nicméně nastolil více otázek než odpovědí. Například je v kontrastu prostý pohřeb a lesk sálu s nástěnnými malbami, který leží v základně zdejší pyramidy a je o 50 let mladší než hrobka.
Severní stěna zobrazuje část mayského mýtu o stvoření světa. Jižní a východní zeď se bohužel nezachovala - zničili ji místní obyvatelé. Devět a půl metru dlouhá a necelý metr vysoká freska představuje zrození vesmíru a korunovaci jednoho z mayských panovníků, kteří vládli v době ještě před vrcholem mayské kultury. Na jedné malbě je syn boha kukuřice vytvořen ve čtyřech podobách, jak obětuje rybu jako symbol vodního světa, jelena jako symbol pozemského světa, krocana coby vzduch a nakonec v květinovém ráji; a samozřejmě tradičně obětuje krev ze svých genitálií. Nechybí ani mýtus o samotném bohu kukuřice, který se rodí, umírá a znovu ožívá, aby světu přinesl výživu. Poslední scéna na západní zdi podzemní místnosti zobrazuje korunovaci nového mayského panovníka, jeho jméno i titul, jehož umístění v blízkosti nesmrtelných zdůrazňuje božský nárok na moc. Všechny výjevy jsou podrobně vykresleny a vyvedeny v bohaté škále barev modrých, oranžových, šedých, žlutých i bílých odstínů, úžasně zachovalých.
Obřad intronizace a vladařské atributy se podobají těm z pozdějších období a napovídají, že panovnická instituce existovala už ve starší době a tento rituál se prakticky ve stejné podobě praktikoval asi 800 let. I kolem sálu existují dohady. Podle jedné hypotézy sloužila místnost jako zkušebna, kde si panovník nacvičoval rituály, jež později předváděl veřejně na pyramidě. Tajemstvím zůstávají i texty, které jsou o stovky let starší než ty, které se již archeologové naučili číst. San Bartolo je starší než slavné mayské město Tikal, které leží ve stejné oblasti. V době svého největšího rozkvětu bylo velikostí dokonce s Tikalem srovnatelné.