Kvantová mechanika - teorie se liší od reality

22.03.2014 09:49

Ve svých rukou držím dva vědecké časopisy. Jeden je úctyhodný „Scientific american“ ze září a druhý je říjnové vydání časopisu „Wired“, který se snaží vypadat co nejvíc „cool“ (slovo „cool“ se v tomto čísle objevuje mnohokrát).
Číslo časopisu Scientific american je speciálně věnované Einsteinovi. Když jsem si ho pročítal, tak mi to připomnělo článek, který jsem publikoval minulé léto a který měl název „Dělejte si starosti o Adama, ne o atom“. Ačkoli v prvním desetiletí 20. století Albert Einstein pomohl přinést na svět základní pojetí Nové fyziky, ve 20. a 30. letech, kdy přišla na svět ohromující teorie „vantové mechaniky, se stal jejím nejslavnějším kritikem. Einstein, jak se často uvádí, nemohl uvěřit, že Bůh hraje s vesmírem v kostky. Mladí tvůrci Nové fyziky, jako byl Bohr a Heisenberg, pokrčili rameny nad Einsteinovými stížnostmi a označili je za zpátečnický mysticismus.
Einstein byl mezi prvními, který zrealizoval, že kvantová mechanika je také neúplná. Chybí zde vysvětlení, proč dochází k jednotlivým fyzikálním událostem, vůbec nevysvětluje skutečné vlastnosti objektu a nemá žádné přesvědčivé pojmové základy. Jen se podívejte. Těmito „objekty“, jejichž vlastnosti kvantová mechanika nemůže zjistit, jsou neviditelné částice hmoty: atomy, protony, neutrony, elektrony atd. Jaké jsou však „důkazy“ o atomech, které věda tak obhajuje?
Ve Šrímad-Bhágavatamu (2.5.3.) se Nárada Muni modlí ke svému otci, Pánu Brahmovi: „Můj drahý otče, ty znáš tuto vědu, protože vše, co bylo stvořeno v minulosti, co bude stvořeno v budoucnosti a co se tvoří v současnosti, stejně jako vše ve vesmíru, svíráš ve své dlani jako ořech.“ Zde je vyjeveno, že Brahmá ovládá čas ve třech fázích – v minulosti, přítomnosti a v budoucnosti. Ví, co v sobě skrývá budoucnost, avšak moderní vědci ne. A to je důvod, proč jejich teorie zůstávají neúplné.
Různí fyzikové a filozofové přišli s názorem, že kvantová mechanika se zdá býti podivná díky tomu, že přijímá pouze fakt, že minulost ovlivňuje budoucnost. Co když ji však ovlivňuje také budoucnost? Potom dřívější pravděpodobnostní vlastnosti kvantové teorie odráží pouze naši vlastní nevědomost o tom, co přijde v budoucnosti. V článku o atomech, který jsem publikoval minulé léto, jsem citoval Šrílu Prabhupádu, který říká, že atomy jsou konečnými jednotkami času. Scientific american diskutuje práci, kterou udělal Mark Hydley z univerzity ve Warwicku. Je zde uvedeno: „Přichází znova s myšlenkou, nad kterou Einstein pracoval ve 30. letech: elementární částice nejsou objekty, které jsou umístěny v časoprostoru, ale spíše samotné jsou částmi časoprostoru. Nejsou to chuchvalce přiléhající k látce, ale spíše malé uzlíky na látce.“
Na konci strany 73 Scientific american připouští, že kvantová mechanika je teorií vesmíru a teorie vesmíru jsou svévolné. Slovník definuje slovo „svévolný“ jako předurčený náhodou, z rozmaru nebo určitým impulsem a ne nutností, rozumem nebo principem. Jinými slovy, teorie se liší od reality.

 

(Suhótra Svámí, Helsinki, 2. listopadu 2004.)