Američtí neurologové objevili, že osmitýdenní trénink v soucitové meditaci může vyvolat dlouhodobé změny v mozku a rozvoj pozitivních charakterových rysů.

Tým vědců zjistil, že meditace zlepšuje citovou stabilitu a reakci na stres tím, že mění činnost amygdaly, oblasti mozku, která reguluje emoce a pozornost.

„Tato studie přispívá k rostoucí řadě důkazů, že meditační cvičení ovlivňuje měřitelnými způsoby tělo i mozek,“ svěřila se Epoch Times jedna z autorů studie, Dr. Gaëlle Desbordesová ze Všeobecné massachusettské nemocnice.

Dospělí účastníci výzkumu dostali osmitýdenní trénink v soucitové meditaci nebo udržování pozornosti (technika k vyvinutí lepšího dýchání, ovládání myšlenek a emocí), přičemž třetí skupině se dostalo zdravotní výuky. Tři týdny před tréninkem a po tréninku pak výzkumníci snímali mozek účastníků, zatímco ti sledovali sérii snímků s různým citovým obsahem.

Na co tedy vědci přišli? Skupina jednotlivců, která prováděla trénink udržování pozornosti, vykázala snížení činnosti v amygdale při všech emocionálních stimulech. Odborníci si tedy myslí, že tento druh duševního cvičení snižuje emoční reakceschopnost a stres a zvyšuje citovou vyrovnanost osoby.

Ve skupině soucitové meditace došlo k podobným výsledkům mozkového snímkování, nicméně účastníci výzkumu uváděli zvýšenou aktivitu v amygdale při reakcích na záběry trpících lidí.

„Domníváme se, že tyto dvě formy meditace pěstují odlišné aspekty mysli. Jelikož je soucitová meditace určena ke zvýšení soucitných pocitů, je logické, že může zvyšovat reakci v amygdale, jestliže vidíte druhé, jak trpí,“ vysvětlila Desbordesová a dodala, že meditující lidé rovněž zaznamenali úbytek deprese, „což naznačuje, že větší soucit k druhým by mohl být přínosný i pro samotného meditujícího“.

U třetí skupiny nedošlo k žádným pozorovatelným změnám.

„Souhrnně vzato tyto výsledky odpovídají jednotící hypotéze, že meditace může vyústit do trvalých, přínosných změn ve funkci mozku, hlavně v oblasti zpracovávání emocí,“ uvedla doktorka v tiskovém prohlášení.

Vědci dospěli k závěru, že meditace působí nejen v době samotného rozjímání, ale může mít dopad i na zpracovávání emocí v běžném životě a může vést k rozvoji určitých pozitivních charakterových vlastností.