Sútra srdce

29.03.2014 11:55

Vzdávám úctu dokonale a plně probuzené bytosti1

Bódhisattva Avalókitéšvara2 rozjímal v plně završené moudrosti

a náhle uzřel prázdnotu všech pěti skupin lpění, všech pěti skandh3. (Zbavuje se veškerého utrpení4.)

Šáriputro5, forma6 není nic než prázdnota7 a prázdnota není nic než forma. Stejně tak prázdné je i vnímání, myšlení, představy, podněty8.

Šáriputro, veškeré dharmy9 jsou prázdné, nevznikají

a nezanikají, nejsou ani čisté, ani špinavé, nepřibývají, ani neubývají10.

Šáriputro, v prázdnotě proto není formy11, není vnímaní, není myšlení, není představ ani podnětů. Není očí, nosu, není jazyka, není těla, není mysli, není tvaru, není hlasu, není vůně, není chuti a není představ. Stejně tak není ani cest mezi okem a myslí.

(Není-li prozření12) není bloudění13, (nenastává ani ztráta prozření) není ani konec bloudění, není ani věku a stárnutí a ani jeho zakončení, není strastí14, není původu, vzniku, konce, cesty, není ani moudrosti, ani jejího dosažení.

Bódhisattva nic nezíská a díky završené moudrosti je jeho srdce osvobozené od lpění. Vzdálené lpění je jeho srdce osvobozené od strachu. Vzdálen všem pošetilým představám dosáhl konečného vysvobození, dosáhl nirvány. Se završenou moudrostí zvanou pradžňá páramitá dosahují všichni buddhové, vznešené bytosti tří světů15, nejvyššího možného a správného probuzení.

Završená moudrost je nejvyšší duchovní mantra, zářící mantra, nejvyšší možná mantra, nesrovnatelná mantra odstraňující veškeré strasti, je pravdivá a neomylná. Mantra završené moudrosti se vyučuje a vyučuje se jako:

Gate gate páragate párasamgate16.

Probuzený, naplněný!

Konec rozpravy o srdci17 završené moudrosti.

 

Poznámky a vysvětlivky

1 Sútra srdce začíná v sánskrtu slovy „Vzdávám úctu dokonale a plně probuzené bytosti„ (Namas sarvadžňája), kterou se rozumí Buddha. Podle Mahávjupatti je to čtrnácté jméno z osmdesáti Buddhových jmen (též nazývaných osmdesát aspektů buddhovství). V překladech do klasické čínštiny (wen jen) tato pasáž chybí.

2 Avalókitéšvara (původně božstvo perského panteonu) je bódhisattva, jehož jméno je známé také pod japonským čtením Kannon nebo pod čínským Kuan Jin. Na Dálném východě patří k oblíbeným bódhisattvům (japonsky bosacu), tj. bytostem, jež odmítly vstoupit do nirvány, dokud nebudou spaseny všechny trpící bytosti. Bývá častým námětem buddhistických sousoší. Podle Lotosové sútry je schopen třiceti tří proměn. K nejznámějším zpracováním patří například Kannon s koňskou hlavou (jako jediná se ze všech třiatřiceti proměn tváří přísně a nazlobeně) nebo Tisíciruká Kannon (která jich však má pouze čtyřicet, ale za to každou z nich zachraňuje dvacet pět světů). Část Lotosové sútry týkající se Avalókitéšvary se později osamostatnila a nyní je čtena a vydávána jako Sútra bódhisattvy Kannon.

3 …uzřel prázdnotu všech pěti skupin lpění, všech pěti skandh… Lidská existence (bytí) se v raném buddhismu dělila do pěti složek, pěti souborů. První skupinou je rúpa neboli forma, tělesnost, tedy vše tělesné v nás i mimo nás. Její součást netvoří duševní pocity a prožitky. Druhou skupinu vedaná tvoří pocity, resp. vnímání pocitů, pociťování jako takové. Vědomé uvědomování si vnímaných pocitů tvoří podstatu třetí složky sandžňá. Čtvrtá složka sanskára není jednoznačně přeložitelný termín, jde o části, z nichž se skládá lidská bytost, její povaha, charakter. Blíže k jednotlivým významům připisovaným tomuto pojmu srov. např. Ivo Fišera (1992, str. 18) nebo Vincence Lesného (1948, str. 438). V textu překládám jako představa. Poslední pátou skandhou je vidžňána. Je to složka pomíjivá a končí vstupem do nirvány, tedy nahlédnutím podstaty věcí v jejich celistvosti. Vidžňánu můžeme charakterizovat jako uvědomování si jednotlivostí věcí, vědomí jednotlivosti, jakousi vydělující (drobivou) moudrost. Vzhledem k tomu, že veškerá existence se svými tělesnými a duševními prožitky je příčinou lpění (lpění na existenci, případně na jejích jednotlivých složkách, omezuje a jako takové je příčinou strasti, utrpení), zvolila jsem překlad uzřel prázdnotu všech pěti skupin lpění, ačkoliv v pojmu skandha není lpění explicitně obsaženo.

4 Zbavuje veškerého utrpení (zbavuje všech strastí) je část, která chybí ve všech dochovaných sánskrtských opisech, ale kterou nacházíme v Süan-cangově překladu. Je zajímavé, že příslušný sánskrtský text nebyl nalezen ani v Tun-chuangu.

5 Šáriputra byl jedním z žáků historického Buddhy. V jiných sútrách vystupují kromě historických postav (jako právě Šáriputra nebo v Diamantové sútře Subhúti) také imaginární bódhisattvové jako Mandžušrí, můžeme se setkat také s představitelem tantrického buddhismu Vadžrapánim, jinde s Indrou a podobně.

6 …forma není nic jiného než prázdnota… Zde začíná výklad k jednotlivým skandhám. Forma neboli tělesnost, viz sánskrtské rúpa v poznámce 3.

7 Prázdnota – v sánskrtu šúnjatá. Prázdnota, nicota je v jiných buddhistických textech obrazně popisována jako druh pomíjivosti, například v textu Lalitavistara (Vyprávění o hře) čteme:

„Nestálé a prchavé jsou všechny podmíněné věci

Od podstaty křehké jako nevypálená hlína jako vypůjčená věc, jako město na písku

trvají pouhý okamžik.“*

V jiných textech se můžeme dočíst synonyma prázdnoty, například text Maitrejanáta říká, že „takovost, hranice reality, bezjevovost, konečná realita, prvek dharmy – to jsou, stručně řečeno, synonyma prázdnoty*“. Srov. též, co k prázdnotě poznamenává Vincenc Lesný (1948, str. 255). Není možné hovořit o prázdnotě ve smyslu neexistence čehokoliv, jde spíše o zpochybnění obecně přijímaných daností. Vlastnosti, které obvykle věcem připisujeme, jsou vzájemně podmíněny a tvoří řetězec závislostí. Nahlédnutím a následným překonáním tohoto principu dospíváme k prázdnotě věcí. S prázdnotou v jejích různých formách (například v Diamantové sútře se tento pojem neobjevuje ani jednou, přesto je cítit) se setkáváme v mnoha pradžňá páramitových textech a učení o prázdnotě se stalo základem školy tzv. Střední cesty (Mádhjamika), kterou založil a propracoval Nágardžuna.

*Buddhist Texts Through The Ages, ed. E. Conze, New York 1964, s. 158 a 170.

8 Stejně tak je prázdné vnímání… Zde pokračuje výklad o skandhách (viz poznámka 3)

9 …veškeré dharmy… Slovo dharma patří stejně jako sanskára (viz výše) k těžko přeložitelným. Slouží k označení toho, co udržuje (věci) pohromadě, ať už jde o abstrakta typu universum nebo konkréta typu zákon, pravidla. Tímto pojmem se obvykle označuje přibližně pět skutečností, jevů (ale např. Buston jich uvádí deset, viz vydání z roku 1931, str. 18): (a) učení historického Buddhy; (b) zákon ve smyslu řád věcí; (c) předměty vnímané a zachycované šestým smyslem manas, tj. myslí, neboli věci; (d) v Lesného terminologii existenční substance (srov. 1948, str. 425); (e) dharma jako synonymum konečné reality, absolutna.

10 …nepřibývají ani neubývají… Toto pořadí je ve všech čínských překladech kromě textu, jehož japonské čtení je čierin (Kolo moudrosti). V sánskrtských opisech je však pořadí obrácené: neubývají ani nepřibývají.

11 …v prázdnotě proto není formy, není vnímání… Zde se popírá tzv skupina tří: skupina pěti skandh, dvanácti míst a osmnácti světů. O skandhách jsme se zmiňovali v poznámce 3; dvanáct míst představuje šestero smyslů a jimi vnímané předměty, přidáme-li ke každé příslušnou oblast vědomí, vzroste počet o šest (z dvanácti na osmnáct), což nazýváme osmnáct světů.

12 Pasáže uvedené v závorkách nejsou ani v tibetských, ani v čínských překladech nebo opisech.

13 …není bloudění… Tato slova naznačují dvanáct příčin, jež vyvolávají další znovuzrození. Znak čínského překladu odpovídá sánskrtskému avidjá, nevědomost, ignorance, přetrvávající neznalost zděděná z minulých životů. Dalšími příčinami, které se již v textu nezmiňují, jsou: (2) sanskára; (3) vidžňána; (4) nama-rúpa, mysl a tělo vzniklé v děloze; (5) šest smyslů; (6) sparša, dotek; (7) vedána; (8) tršná, touha, vášeň, žízeň; (9) upádána, lpění na vlastních tužbách, na sobě samém; (10) bhava, formování budoucí karmy; (11) džáti, zrození; (12) džará marana, stáří a smrt. (Srov. Bondy, E.: Buddha, str. 67-70, výklad tzv. dvanáctičlenného řetězce odvislého vznikání; vydal Maťa a Dharma Gaia, 1995)

14 …není strastí… Strast neboli duhkha, jedno z klíčových slov, překládané často jako utrpení. Srov. Čtyři Buddhovy vznešené pravdy.

15 Tj. Buddhové minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

16 Gate gate páragate párasamgate… Překlad této části není jednoduchý, někteří jej proto ponechávají v původní podobě. Gate je pravděpodobně vokativ singuláru feminina gatá. Ten pokračuje slovy bodhi svahá (překládám jako Probuzený, naplněný!), kde bodhi je opět vokativ. Pokud bychom chápali gate jako lokativ, byl by možný překlad (Nakamura, str. 37, op. cit.): „Dosáhnout druhého (protilehlého) břehu, dosáhnout druhého břehu, dosáhnout druhého břehu, plně dosáhnout druhého břehu, tam je prozření (probuzení, osvícení) sváhá“. Slovíčko sváhá je jakási tajemná formulka, zaklínadlo. Conze (1964, str. 153) překládá jako: „Gone, gone, gone beyond, gone all together beyond, O what an awakening, all hail!“

17 Konec rozpravy o srdci… Srdce zde znamená jádro, podstatu, povahu. Touto větou končí kratší verze Sútry srdce, která se odříkává v zenových klášterech (srov. O. Král, Čchan, 1990), v o trochu delší verzi následuje opět text. Delší verzi Sútry srdce přeložil z tibetštiny Josef Kolmaš.

Sútra srdce;Diamantová sútra. Praha: Argo-Brody, 1995. Přel. Horáková, Dita.71 s. ISBN 80-85794-82-9.

 

MAKA HANNYA HARAMITA SHINGYO

KAN JI ZAI BO SATSU. GYOJIN HANNYA HARAMITA JI SHO. KEN GO (gódó jde k oltáři) ON KAI KU. DO ISSAI KU YAKU. SHARI SHI. SHIKI FU I KU. KU FU I SHIKI. SHIKI SOKU ZE KU. KU SOKU ZE SHIKI. JU SO GYO SHIKI. YAKU BU NYO ZE. SHARI SHI. ZE SHO HO KU SO. FU SHO FU METSU. FU KU FU JO. FU ZO FU GEN. ZE KO KU CHU. MU SHIKI MU JU SO GYO SHIKI.

MU GEN NI BI ZE SHIN I. MU SHIKI SHO KO MI SOKU HO. MU GEN KAI NAI SHI MU I SHIKI KAI. MU MU MYO YAKU MU MU MYO JIN. NAI SHI MU RO SHI. YAKU MU RO SHI JIN. MU KU SHU METSU DO. MU CHI YAKU MU TOKU. I MU SHO TOKU KO. BODAI SAT TA E HANNYA HARAMITA KO (gódó jde k oltáři). SHIN MU KE GE MU KE GE KO. MU U KU FU. ON RI ISSAI TEN DO MU SO. KU GYO NE HAN. SAN ZE SHO BUTSU. E HANNYA HARAMITA KO (gódó dělá gassho). TOKU A NOKU TA RA SAN MYAKU SAN BODAI. KO SHI HANNYA HARAMITA. ZE DAI JIN SHU. ZE DAI MYO SHU. ZE MU JO SHU. ZE MU TO DO SHU. NO JO ISSAI KU. SHIN JITSU FU KO KO SETSU HANNYA HARAMITA SHU. SOKU SETSU SHU WATSU.

GYA TEI, GYA TEI, HARA GYA TEI. HARA SO GYA TEI. BO JI SO WA KA. HANNYA SHINGYO.