Znáte metodu holotropní dýchání?

22.08.2010 19:55

 

O metodě holotropního dýchání se můžeme doslechnout mnoho protichůdných informací. Ač někteří chválí její úspěchy, jiní kladou důraz na její možná nebezpečí. Jedná se o jednu z metod transpersonální psychologie, která je založena na výzkumu mimořádných stavů vědomí a jejím cílem je směřování k celistvosti jedince.

Byla vytvořena profesorem Stanislavem Grofem a jeho ženou Christinou v sedmdesátých letech dvacátého století. Ti ji používali v psychoterapeutické práci a viděli její úspěchy i v případech, kdy se ostatní metody neosvědčily. Základem je navození jiných stavů vědomí, což se děje pomocí intenzivního dýchání či naopak zadržování dechu. Tyto stavy vědomí mohou skrývat určitý léčivý potenciál a jejich vyvolání je chápáno jako aktivování prostředků vlastní léčby.

 

Jaký je typický průběh holotropního dýchání?

Velmi důležitá je zde osoba vyškoleného terapeuta, který na celé dění dohlíží a bez něj opravdu není vhodné něco takového zkoušet. Holotropní dýchání bývá prováděno ve skupině, kde jsou účastníci rozděleni do dvojic. V nich vždy jeden „dýchá" a druhý dohlíží na reakce u partnera (tzv. „sitter"). Zahájení je obvykle formou meditace a poté je třeba, aby účastníci prohloubili dech a zvýšili jeho frekvenci. Konkrétní průběh se liší jednak v závislosti na osobě, a dále také mohou být u téhož jedince odlišné pocity při různých sezeních. Vhodné je mít na sobě pohodlné volné oblečení a den před nejíst žádná těžká jídla. Terapie je podbarvena hlasitou  rytmickou hudbou. V závěru po ukončení holotropního dýchání je součástí kresba mandal pro možné zachycení prožitků a následná diskuse mezi spoluúčastníky.

Mohou zde být doprovodné pestré tělesné projevy. Objevuje se např. bolest hlavy, nevolnost, zvracení či různé motorické projevy. Někdo se může třást, kroutit, napodobovat pohyby zvířat či vydávat zvukové projevy, jako pláč, zpěv nebo smích. Právě ke kontrole těchto projevů je zde přítomen druhý člen dvojice. Je podstatné zabránit možným poraněním způsobeným motorickým neklidem jedince. Podmínkou je také vhodná místnost, která by měla být dostatečně prostorná a podlaha by měla být měkká.

Mimořádné stavy vědomí slouží k otevření brány ke všem rovinám lidských zážitků, umožňujícím poznávat kořeny našeho chování a konání, potlačovaných emocí a energií. Je tedy umožněno nahlédnutí hluboko do vlastní psychiky a znovuprožitím určitých životních traumatizujících okamžiků. To usnadňuje odstraňování různých psychických bloků. Holotropní dýchání je chápáno jako technika určitého seberozvíjení a sebepoznání. Tato technika však dokáže odkrýt i věci, které by bylo lepší, aby v nás zůstaly skryté.

 

Samotnému dýchání by měl předcházet pohovor s psychiatrem, který by měl rozhodnout o jeho vhodnosti. Pokud chceme touto terapií skutečně léčit některé psychologické problémy, je třeba se jí věnovat soustavněji. Metoda je vhodná pro ty, kteří mají zájem o sebepoznání, hledají smysl života či prožívající různé krizové stavy. Tuto techniku lze užít též jako doplňkovou terapii při léčbě závislostí. Holotropní dýchání není vhodné provádět u osob s kardiovaskulárními problémy, epilepsií či u osoby p operacích a těhotných žen. Taktéž se nedoporučuje u osob s vážnými  psychickými problémy.

Pokud se někdo rozhodne tuto metodu vyzkoušet, měl by být seznámen s tím, že ne vždy je výsledek takový, jaký čekáme. Je možné doslechnout se o lidech, kterým ve výsledku poznání této metody spíše vyvolalo mnoho těžkostí v životě. Jsou však lidé, kteří se tomu věnují pravidelně a holotropní dýchání je pro ně vždy velmi hlubokým zážitkem.