Geb

Jako božské zosobnění země byl Geb bohem úrody. Proto byl někdy zobrazován v zelené barvě s květinami vyrůstajícími z jeho těla, ale často byl také znázorňován ležící pod ohnutým tělem bohyně oblohy Nut. V mýtu O stvoření Héliopole byli Geb a Nut dětmi boha Šua a bohyně Tefnut. Byli to milenci, které jejich otec Šu (bůh vzduchu) násilím rozdělil. Geb byl také zobrazován v lidském těle, někdy se vztyčeným pyjem.

Geb příležitostně nosil červenou korunu Dolního Egypta, ale častěji míval hlavu zdobenou bílo husou. Jeho dcera Eset mohla být proto popisována jako "Husí vejce". I ona měla - stejně jako Šu - ke Gebovi záporný vztah, který se odrážel v pohřebním náboženství, kdy prý byla schopna uvěznit mrtvé v jejich těle. Zemětřesení bylo popisováno jako "Gebův smích".