Řád mercedariánských rytířů jinak též Královský, nebeský a vojenský řád naší milosrdné Paní a vysvobození zajatců (latinsky Ordo B. Mariae Virginis de Mercede, španělsky Real, Celestial y Militar Orden de Nuestra Señora de la Merced y la Redención de los Cautivos), zkráceně mercedariáni, je katolický řád založený r. 1218 v Barceloně ve Španělsku.
Zakladatelem byl Petr Nolasco a vznik řádu byl schválen jak králem Jakubem, tak i r. 1230 papežem Řehořem IX.. Cílem řádu bylo vysvobozovat zajatce z rukou Maurů. Skládal se ze dvou tříd, z rytířů a z duchovních. Cílem rytířů bylo bojovat proti Maurům, zatímco duchovní skládali kromě obvyklých tří věčných slibů ještě čtvrtý, a to že se v případě potřeba nechají vyměnit za zajatce a tedy sami zůstanou v zajetí.
Díky různým privilegiím se řád rozvíjel a mezi 13. až 17. stoletím osvobodil kolem 500.000 křesťanských zajatců. Postupem doby však převážila důležitost činnosti duchovních a r. 1317 papež Jan XXII. stanovil, že velmistrem řádu může být jen duchovní. To způsobilo, že řádoví rytíři přešli do Řádu rytířů z Montesy a řád přestal být rytířským řádem a zůstal řádem čistě duchovním.
Dnes působí po celém světě a má přes 1500 členů, včetně ženské větve.