<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" >
   <channel>
    <atom:link href="https://mystika25.webnode.cz/rss/recka-a-rimska-filozofie.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
      <title><![CDATA[Řecká a římská filozofie - mystika.info]]></title>
      <link>https://mystika25.webnode.cz</link>
      <language>cs</language>
      <pubDate>Sun, 16 Dec 2018 16:58:00 +0200</pubDate>
      <lastBuildDate>Sun, 16 Dec 2018 16:58:00 +0200</lastBuildDate>
      <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      <docs>http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss</docs>
      <generator>Webnode</generator>
      <item>
         <title><![CDATA[Nesmrtelnost duše z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/nesmrtelnost-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Nesmrtelnost duše, tedy trvání duše po smrti, posmrtný soud, očištění a opětovné vtělení duše, aby v novém životě odčinila viny života předcházejícího, jsou nezbytnou součástí Platonovy filozofie a jsou výrazem mravního smyslu pro spravedlnost. Pomocí mýtu o Érovi je tento koloběh popsán v X. kapitole Ústavy.
Nesmrtelnost duše a její převtělování bylo důležitým prvkem orfických nauk; samotné tělo bylo považováno za dočasné vězení či hrob duše. Je pravděpodobné, že Platon byl s těmito...]]></description>
         <pubDate>Sun, 16 Dec 2018 16:58:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/nesmrtelnost-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Tři části duše z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/tri-casti-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Z toho, co již bylo o duši napsáno, vidíme, že se duše podílí na tom, co náleží tělu, především v oblasti smyslů a žádostí, ale na druhou stranu jí připisujeme čisté, věčné, nepomíjivé vlastnosti a nesmrtelnost. Tato schopnost duše souvisí s Platonovým rozdělením světa na dvě části.
První svět lze poznávat smysly; je to viditelný svět a nazýváme ho smyslový (senzibilní). Sem bychom zařadili vše, co je hmotné, ale zároveň pomíjivé, protože vše, co jednou vzniklo, musí i zaniknout.
Druhý...]]></description>
         <pubDate>Sat, 24 Nov 2018 16:56:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/tri-casti-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Kdo je člověk z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/kdo-je-clovek-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Zkoumáme-li, co je to lidská duše, musíme nejprve znát odpověď na otázku, co je to člověk. Obecné vědění o člověku nám přinášejí staré tradice, které vycházejí z opakovaně potvrzované zkušenosti. A jak píše František Novotný ve svém monumentálním díle O Platonovi, touto zkušeností je smrt. Protože smrt umožňuje lidem pochopit rozdíl mezi tím, co je živé, a tím, co je mrtvé. Mrtvé tělo se nehýbe, nevidí ani necítí. To, co dělá člověka, který se hýbe, vidí a cítí, živým, bylo u Řeků...]]></description>
         <pubDate>Sat, 10 Nov 2018 16:54:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/kdo-je-clovek-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Nemoci duše z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/nemoci-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Musíme se zde zmínit o skutečnosti, že lidská duše může stejně jako tělo onemocnět nebo být nemocná trvale. „Nemoc duše jest, jak třeba uznati, nepříčetnost; dva pak jsou druhy nepříčetnosti, jednak šílenost, jednak nevědomost. Každý tedy stav, ve kterém jest kdo stižen buď tímto, nebo oním, jest nazvati nemocí. Za největší nemoci duševní jest pokládati nemírné rozkoše a strasti; má-li totiž člověk nemírnou radost nebo když zármutkem trpí v opačném směru, spěchá nevčasně jednoho se...]]></description>
         <pubDate>Sat, 13 Oct 2018 16:57:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/nemoci-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Výchova duše z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/vychova-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Za cíl výchovy Platon považuje to, aby „rozumová složka vládla, poněvadž jest moudrá a má péči o celou duši. A složka vznětlivá má pak být této poslušna a jí nápomocna.“ (Ústava, 441e) Tím je také nastolena opravdová spravedlnost, která spočívá v tom, že každá část duše vykonává to, co jí náleží. Výchova se tedy zaměřuje na dosažení tohoto spravedlivého uspořádání částí duše.
„V soulad pak je asi uvede, jak jsme vykládali, náležitá směs músiky a gymnastiky, která jednu z nich napíná a...]]></description>
         <pubDate>Sat, 22 Sep 2018 16:57:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/vychova-duse-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Vztah duše a těla z pohledu Platonovy filozofie]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/vztah-duse-a-tela-z-pohledu-platonovy-filozofie/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Sokrates před smrtí nabádá své žáky, aby netruchlili, protože jak říká: „...až vypiji jed, již u vás nezůstanu, nýbrž odejdu pryč, tam do jakýchsi radostí blažených duší...“ (Faidon, 115c)
To, co zůstane, bude jen mrtvé tělo.
Jsme poučeni, že nějak škodit padlému protivníkovi a „...pokládati za nepřítele to mrtvé tělo, zatímco pravý bojovník odletěl a zbylo jen to, čím bojoval...“ (Ústava, 469d), je malicherné a pošetilé.
„Je třeba věřiti..., že duše je veskrze odlišná od těla, a co v...]]></description>
         <pubDate>Sat, 04 Aug 2018 16:55:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/vztah-duse-a-tela-z-pohledu-platonovy-filozofie/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Drama o probuzení]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/drama-o-probuzeni/</link>
         <description><![CDATA[&nbsp;
Sofokleův Král Oidipús je drama o významu mýtu a o úctě k bohům. To je však samo o sobě ještě příliš obecné určení, které by zahrnovalo velkou část tragédií. V Králi Oidipovi jde o Apollónův nárok na lidskou individualitu, na vědomé rozpoznání a přijetí vlastního určení. Je to drama o vztahu osudové moci a lidské individuality. O tom, že skrze nás žijí síly, které se pouze domníváme znát, zatímco naší možností je apollónský nárok poznat sebe sama.
Zrození vědomí je bolestné. Člověk,...]]></description>
         <pubDate>Sat, 12 Nov 2016 21:41:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/drama-o-probuzeni/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Problém poznání idejí]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/problem-poznani-ideji/</link>
         <description><![CDATA[Různé způsoby poznání idejí
Anamnésis
Menón

	zavedení ἀνάμνησις: únik před sofistickým argumentem v zájmu hledání:
	Nelze hledat ani to, co člověk zná (už to zná), ani to, co nezná (nemůže hledat to, co neví, a ani by to nepoznal, kdyby to nalezl).
	Jestliže však všechno už má ve své duši, může si na to jenom vzpomenout.
	"Důkaz" ἀνάμνησις: příklad s otrokem.
	Faidón
	- odkaz na tázání z Menóna.
	STEJNOST X podobné smyslové jednotliviny, které NEJSOU NIKDY STEJNÉ
	Věci, které nazýváme...]]></description>
         <pubDate>Sun, 10 Aug 2014 10:24:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/problem-poznani-ideji/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Etika a duše ]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/etika-a-duse-/</link>
         <description><![CDATA[Podle Platónova poměrně těžko pochopitelného výkladu stojí v jeho říši idejí na vrcholu jeho idea nejvyššího dobra. Je v jistém smyslu ideou idejí. Nejvyšší dobro je nadřazeno všemu ostatnímu jako nejvyšší cíl, je posledním cílem světa.

Platónova etika je pak spojením této myšlenky nejvyšší ideje s názorem, že na světě idejí se člověk podílí nesmrtelnou duší. Cílem člověka proto je osvojit si nejvyšší dobro tím, že se pozdvihne do nadsmyslového světa. Tělo a smysly jsou pouhými pouty, která mu...]]></description>
         <pubDate>Sat, 09 Aug 2014 09:04:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/etika-a-duse-/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
      <item>
         <title><![CDATA[Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše]]></title>
         <link>https://www.mystika.info/news/platon-faidon-o-nesmrtelnosti-duse/</link>
         <description><![CDATA[Faidón dle mého názoru patří k jedněm z nejpozoruhodnějších Platónových děl. Po stránce emotivní i filosofické. Popisuje poslední Sokratův den a zamýšlí se nad tím, co (ať už vědomě či nevědomě) trápí snad každého z nás, nad otázkou, jestli je smrt koncem existence člověka.
Faidón, očitý svědek filosofovy smrti, vypráví Echekratovi z Fliúntu o posledním dni a poslední rozpravě Sokrata s přáteli.
O filosofii a smrti
-&nbsp;&nbsp;&nbsp; Sokrates chápe filosofii jako jakési nacvičování na smrt....]]></description>
         <pubDate>Sun, 03 Aug 2014 11:00:00 +0200</pubDate>
         <guid isPermaLink="true">https://www.mystika.info/news/platon-faidon-o-nesmrtelnosti-duse/</guid>
         <category><![CDATA[Řecká a římská filozofie]]></category>
      </item>
   </channel>
</rss>