Ctihodný Martin Středa

Narodil se 11.11.1588. Stal se jezuitou a působil jako universitní profesor a rektor (Stedonius) na jezuitské koleji. Mimo jiné byl také lidovým misionářem. Žil příkladným životem.
V roce 1645 zaútočili už podruhé během třicetileté války na Brno Švédové. Bylo jich 28 000 a později dorazila posila dalších 10 000 vojáků. Město bylo obléháno již čtyři měsíce. Páter Martin Středa, rektor jezuitské koleje, vynikal až obdivuhodnou odvahou a také si dokázal v každé situaci zachovat chladnou hlavu a jasnou mysl. Ani v kritických okamžicích nepropadal panice ani strachu. Svými bohoslužbami udržoval v obráncích města odhodlání a bojovou morálku. Obránce nejen povzbuzoval, ale svou neohrožeností dával všem příklad. Ze sedmi desítek studentů, kteří většinou nikdy nedrželi zbraň v ruce, zorganizoval domobranu, a sám se jí postavil do čela.
Na svátek Nanebevzetí P. Marie 15. srpna 1645 se švédský velitel Torstenson rozhodl, že obléhání již trvá příliš dlouho a když do poledne město nedobudou, odtáhnou. To zaslechl hostinský a informoval o tom velitele vojenské posádky v Brně, rytíře Raduita de Souches.
Podle legendy se již od rána rozpoutaly boje na život a na smrt. Švédové chtěli dělostřelbou dobýt hradby města. Když hradby začaly povolovat, napadlo zoufalé Brňany zvonit na věži svatopetrského chrámu poledne už v 11 hodin. Velitel Švédů zastavil útok a poslední dělová koule dopadla kousek od Martina Středy. Přikutálela se k jeho noze a tam se zastavila. Martin Středa prý nehnul ani brvou. Tím skončilo obléhání a Brno bylo zachráněno.
Na památku těchto událostí se dosud zvoní v Brně na Petrově poledne už v jedenáct hodin. Ve skutečnosti velitel Torstensen zastavil marné obléhání města po lítých bojích asi až večer, ale v každém případě Brňané vítězství připisují modlitbám pátera Středy a přímluvě Panny Marie.
V roce 1876 byl otevřen hrob, kde byl Martin Středa pochován a jeho tělo bylo nalezeno neporušené. Mumifiované tělesné ostatky Martina Středy leží v jezuitské hrobce brněnského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Archeologickou expertizou bylo prokázáno, že jsou pravé, protože se shodují s dobovými vyobrazeními.