(2010) Mezi náboženskou xenofobií, tolerancí a dialogem

Moderátor Surendra Munshi se na úvod zamyslel nad významem letošního tématu konference Forum 2000: „Svět, ve kterém chceme žít“. Uvedl, že název naznačuje, co vlastně nechceme, co naopak chceme a jak předejít tomu, co nechceme. Munshi se zeptal, jakými způsoby sekularizace podporuje náboženskou toleranci a jak můžeme v dnešním vzájemně propojeném světe žít společně v míru.

 

Bývalý hlavní rabín Norska Michael Melchior, původem z Izraele, řekl, že náboženství nemusí nabízet odpovědi na řešení problémů lidstva a že náboženství je hlavní dimenzí konfliktu ve světě. Podle Melchiora hrozí nebezpečí, že při střetu s cizím náboženstvím vzniká nedůvěra a strach. Je potom velmi jednoduché využívat náboženskou kartu k transformaci vzájemné nedůvěry v nenávist. „Nenávist je rakovina všech mezilidských vztahů a převlečená za náboženskou nadřazenost ohrožuje všechny vznešené stránky náboženství,“ varoval.

 

Když náboženství přebírá jakýkoliv pocit osobní zodpovědnosti, „vytváří mentalitu "nás proti nim; to, co se stalo v posledních letech, je vlastně využití a zneužití pojmu boha." Melchior se domnívá, že křehká rovnováha mezi partikulárním a univerzálním se bortí. Když se tak děje, náboženství se stává aktem egoismu a vede k nejhorším činům lidstva. „Jsme globální svět, který ve skutečnosti pozbývá výhod globalizace jako takové. Víme o sobě vzájemně méně než dříve," dodal. Následně však vyjádřil víru, že udržení rovnováhy je možné, konstatoval: „Jsme schopni vytvořit něco nového bez toho, že bychom se vzdávali našich principů.“

 

Sociolog z Georgetown University José Casanova navázal na Melchiorovo úvodní slovo, když prohlásil, že náboženství je hlavním zdrojem netolerance a xenofobie. Citoval průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplynulo, že většina obyvatel věří tomu, že náboženství není tolerantní a vytváří konflikty. Casanova doplnil, že totalitární zneužívání Boha pro náš vlastní prospěch je součástí arogantní pýchy. Svůj projev zakončil domněnkou, že Evropa až teď opět začíná věřit v náboženský pluralismus. Surendra Munshi Casanovu doplnil, že globalizace s sebou může nést arogantní pýchu v různých formách, což se týká západních i východních civilizací. Aby lidé mohli žít v rozmanitosti, měli by naslouchat hlasům různých kultur.

 

Šéf odboru náboženství na francouzském ministerstvu zahraničí Joseph Maïla připomněl, že zatímco na jedné straně roste tendence k dialogu mezi příslušníky různého vyznání, na straně druhé dochází k častým náboženským tenzím. Je přesvědčený, že náboženství je důležité pro vytvářeni světové vize. K zachování této jeho funkce však musíme zabránit zpolitizování náboženství a také tomu, aby se náboženství stalo definujícím prvkem společné loajality. Rovněž nesmíme dovolit, aby náboženství nahradilo občanství. „Náboženství je identitou sebe sama a vlastních přesvědčení. Nemá nic společného s politikou.“

 

Jordánec Hasan Abu Nimah z Regionálního centra lidské bezpečnosti se zabýval problematikou propojení náboženství a politiky a současně vlivem náboženství na nás život. Poté, co se zúčastnil stovek konferencí, si stále není jist, zda náboženství je řešením a východiskem, nebo je vlastně samo problémem. Popsal své dětství, které strávil ve vesnici poblíž Jeruzaléma; jak vyrůstal, seznamoval se s islámem a zároveň s křesťanstvím. Tehdy bylo náboženství sjednocujícím faktorem, v současné sobě se však stalo nástrojem násilí, dodal.

 

Socioložka náboženství z University of Exeter Grace Davie upozornila na dva fenomény, které jsou protichůdné, ale odehrávají se současně. Pokračuje sekularizace, zároveň se ale rozšiřuje náboženský element ve veřejných debatách. Davie konstatovala, že jsme se k této výzvě postavili s ignorancí, což se odráží ve kvalitě diskursu o náboženství. Davie podporuje myšlenku, aby se stát zasazoval a staral o zlepšení výuky náboženství. Když je člověk schopen mluvit o náboženství se znalostí, přesně a přesvědčivě, může se snáze vypořádat s náboženskými stereotypy.

 

Surendra Munshi zakončil diskusi varováním, že pokud nebudeme schopni se sjednotit a objevit, co dokážeme vytvořit společně, budeme jen opakovat chyby konzervativců a fundamentalistů z minulosti. „Hluší lidé spolu nemohou vést dialog. Musíme zbystřit sluch a naslouchat ostatním.“