Mystika 

 

 

Mystérium

Pojem mystérium (latinsky mysterium) vychází z řeckého mysterion, tedy „tajný rituál“ či „tajné učení“. Jedinec následující mystéria byl zván mystes, tedy „ten, který byl zasvěcen“. Tento výraz byl odvozen ze slovesa myein, „zavřít, uzavřít“, v odkazu na tajemství (zavření „očí a úst“) nebo na to, že jedině zasvěcencům bylo dovoleno sledovat a účastnit se rituálů. Mystéria byla tedy školou, ve které všechny náboženské funkce byly uzavřeny nezasvěceným a ve které byl vnitřní chod držen v tajnosti před vnějším světem.

Mysterijní náboženství, posvátná mystéria či jenom mystéria byly náboženské školy řecko-římského světa, jejichž učení bylo vyhrazeno pouze zasvěceným (mystai). Hlavním znakem tohoto náboženství je mlčenlivost ohledně iniciačního rituálu a rituální praxe, kteréžto nemohou být zjeveny člověku mimo kult. Nejznámější mystéria antického světa byla eleusínská mystéria, která svým stářím předcházela dokonce i temné období. Mysterijní školy vzkvétaly během pozdního starověku; Julianus Apostata (4. st.) je znám tím, že byl zasvěcen hned do tří odlišných mystérií – obzvláště do Mithrova kultu.