Buchlov

Od věku třináctého ční na skalnatém vrchu hrad Buchlov. Mnoho a mnoho pánů se na něm vystřídalo a přemnoho příběhů obyčejných i tajemných se zde událo. Snad nejzajímavější je o pokoji strašidel a Bílé paní. Na Buchlově žila za časů dávno minulých hraběnka moudrá, vlídná a přátelská ke všem pánům i poddaným. Lidem v okolí hradu se tenkrát vedlo věru královsky.

Avšak jak čas plynul, hraběnka stárla a jednoho dne opustila tento svět. Její duch však stále bděl nad panstvím a zjevoval se právě v jednom výklenku pokoje strašidel jako Bílá paní.

Po smrti hraběnky se celý kraj zahalil do smutku. Každý měl paní rád a všichni se báli zlého správce. Obavy lidu se brzy staly skutečností. Na hraběnčino místo usedl krutý správce, a tak lidu nastaly zlé časy.

Po několika týdnech se v panství vše změnilo.

Prostý lid čekala mnohokrát těžší robota a po vyslechnutí mnoha dalších krutých příkazů a zákazů se zalily oči slzami všem ženám, dětem ba i některým mužům.

Milosrdná Bílá paní se na utiskování lidí nemohla již dívat, a proto se jednoho dne, když správce procházel pokojem strašidel, zjevila. Správce se přízraku velmi polekal, a když přízrak promluvil a vyčetl mu jeho způsob vlády nad poddanými, vystrašil se natolik, že běžel k oknu, otevřel jej dokořán a vyskočil ven. Tak se stalo, že se správce ze strachu zabil.

Lidu se po této události vedlo lépe, ale již nikdy ne tak dobře jako za doby, kdy na Buchlově žila vlídná hraběnka.

Od těch dávných dob se Bílá paní zjevila na hradě ještě několikrát, a to vždy, když Buchlovu hrozilo nějaké nebezpečí.