Civilizace Tiwanaku

Až dosud se vědci domnívali, že kultura Tiwanaku byla soustředěna především v okolí jezera Titicaca. Tento objev ale naznačuje, že její vliv sahal mnohem dále, a zároveň poodhaluje nové poznatky o organizaci společnosti. Monumentální chrámový komplex sloužil jako uzel, který propojoval různé regiony a umožňoval kontrolu nad obchodními cestami. V neposlední řadě má objev velký význam i pro zdejší komunitu. Místní úřady nyní spolupracují s bolivijskou vládou nejen na ochraně lokality, ale také na její postupné proměně v turistickou destinaci.

Tiwanaku, která rozkvétala mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu v oblasti dnešní Bolívie, Peru a Chile, byla jednou z nejtajuplnějších předkolumbovských kultur Jižní Ameriky. Centrum civilizace se nacházelo poblíž moderního města Tiwanaku a bylo známé svými monumentálními pyramidami a dalšími stavbami z masivních bloků andezitu a červeného pískovce. Na rozdíl od pozdější Incké říše, která měla centralizovanou vládu, Tiwanaku fungovalo spíše jako síť propojených komunit, které sdílely  polečnou kulturu a náboženství. Přestože archeologové zkoumají tuto civilizaci již od poloviny 19. století, příčina jejího zániku zůstává záhadou. Někteří vědci naznačují, že mohlo jít o kombinaci klimatických změn, sociálních nepokojů a přerušení obchodních cest.

„Chrám Palaspata pravděpodobně fungoval jako rituální brána mezi těmito regiony a zdejší obřady mohly posvěcovat osoby i zboží procházející tímto místem,“ dodal Capriles. Radiokarbonové datování z nedalekého naleziště Ocotavi 1 navíc ukázalo, že oblast byla osídlena mezi lety 630 a 950 n. l., což odpovídá vrcholné době rozkvětu civilizace Tiwanaku.

Západní orientace hlavního vchodu podle archeologů naznačuje, že chrám mohl být spojen s astronomickými událostmi, jako je jarní nebo podzimní rovnodennost. V okolí byly navíc nalezeny stovky střepů keramických pohárů „keru“, které se používaly k pití kukuřičného piva „chicha“.

Konzumace tohoto nápoje byla nejen důležitou součástí zemědělských slavností a rituálních oslav, ale také způsobem, jak legitimizovat obchodní dohody.

Již samotná přítomnost nádob „keru“ je velmi zajímavá. Kukuřice se totiž v tak vysoké nadmořské výšce nepěstovala a musela sem být dovážena z úrodných údolí na východě. Chrám Palaspata tak byl místem, kde se prolínala víra a obchod.