Cyrilometodějská misie
Pravděpodobně po roce 860 vyslal Rostislav poselstvo k papeži Mikuláši I. a požádal jej o „učitele“, který měl zajistit prohloubení křesťanské víry na Velké Moravě, a také zajistit vzdělání dostatečného množství domácích kněží. Využil k tomu situace, kdy po záchvatu mrtvice tehdejšího pasovského biskupa Hartwiga upadla celá pasovská diecéze včetně misijních území do chaosu. Samotné vyslání učitele se však mělo stát jen prvním krokem na cestě k vytvoření samostatné církevní organizace na Moravě v čele s arcibiskupem. Papež však potřeboval spojenectví východofranského krále Ludvíka Němce a nedovolil si podniknout nic, co by mohlo poškodit bavorský episkopát a popudit Ludvíka Němce. Jeho odpověď na Rostislavovu žádost tak byla pravděpodobně negativní.
Po neúspěchu v Římě vyslal Rostislav obdobné poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III., který jeho žádosti vyhověl a na Moravu vyslal misii vedenou jedním z tehdy nejvýznamnějších byzantských učenců Konstantinem a jeho bratrem Metodějem.
„ Když pak dorazil na Moravu (Konstantin), přijal jej Rastislav s velikou poctou, a shromáždiv učedníky, svěřil (mu) je na učení. Brzy pak byl přeložen veškerý církevní řád a naučil je jitřním i hodinkám, (mši), nešporám a kompletáři i obřadům mešním. I otevřely se podle slov prorokových uši hluchých, aby uslyšely slova knih a jazyk koktavých zjasněl. Bůh pak se nad tím velice zaradoval a ďábel byl zahanben.
Konstantin s Metodějem sestavili také takzvaný Zakon sudnyj ljudem (česky Soudní zákon pro laiky), který se ve svém prvním bodě vypořádává s lidmi, kteří nepřijali křesťanství tím, že stanovuje přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy. Trestem bylo to, že: „Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.“
Přestože z Byzance nešlo očekávat založení (arci)biskupství, několikaletá intenzivní kulturně-misijní i církevně-politická činnost Konstantina a Metoděje položila nezbytné základy pro následné budování samostatné církevní organizace. Konstantin také vytvořil nejstarší staroslovanské písmo – hlaholici. V 10. století nicméně Slované přešli k latince a cyrilici a hlaholice se již nadále neužívala.
Po Rostislavově zajetí obsadil Karloman pravděpodobně bez boje centra Velkomoravské říše. Správu obsazeného území svěřil hrabatům Wilhelmovi a Engilšalkovi, na nejdůležitější hradiště byly vsazeny franské posádky a církevní správy Moravy se ujal pasovský biskup Hermanarik.
V tehdejším velkomoravském hospodářství hrál významnou roli dálkový obchod s otroky. Velká Morava byla v 9. století jedním z hlavních zdrojů zotročených lidí pro benátské kupce, kteří sem cestovali po jantarové stezce O značném rozsahu tohoto obchodu svědčí zpráva z roku 867, kdy Konstantin během své cesty vyjednal v Blatnohradě u knížete Kocela propuštění 900 zajatců, kteří byli původně určeni k prodeji do Benátek Dalším doloženým případem spojeným s misí byl prodej přibližně 200 žáků arcibiskupa Metoděje po jeho smrti v roce 886. Tito duchovní byli na Moravě prodáni židovským kupcům, kteří je následně na trzích v Benátkách prodali do otroctví.