Datování podle egyptského a podle juliánského kalendáře

Protože egyptský kalendář byl „toulavým“, musíme pro srovnání egyptského datování a datování podle juliánského kalendáře najít opěrné datum, v němž se bude shodovat první heliakický východ Siria (19. červenec juliánského kalendáře) s 1. dnem měsíce thóth.

Od římského spisovatele Censorina, který napsal v roce 283 n. l. knihu věnovanou převážně kalendáři a chronologii, víme, že takový den byl 19. července roku 140 našeho letopočtu (podle juliánského kalendáře). Další data lze zjistit odečítáním od roku 140 čísla 1460 (periody Sóthis). Zjistíme tak, že heliakický východ Siria se se začátkem egyptského kalendáře shodoval v letech 1321, 2781, 4241 atd. před naším letopočtem (pozor, že v našem letopočtu chybí nultý rok – výsledek při výpočtu musíme zvýšit o jeden rok). Tato data, která Řekové nazývali apokatastas (návrat na původní místo), umožňují stanovit rok, ve kterém 19. červenec odpovídá některému dni „toulavého“ roku.

Ke zpřesňování staroegyptské chronologie napomáhá, že Egypt neměl jedinou éru, ale že se letopočty vedly podle vlády panovníků. První, ale neúplný seznam faraónů vypracoval staroegyptský dějepisec Manetho (4.–5. století př. n. l.) ve svých Dějinách Egypta.

Dalším zdrojem informací o egyptských panovnících je dílo Almagest od řeckého učence Klaudia Ptolemaia. Ten obsahuje „Kánon králů“ uvádějící v chronologickém pořadí jména babylonských, asyrských, perských a makedonských králů i římských císařů. Přehled vladařů začíná starobabylonským králem Nabunassirem (který na trůn nastoupil v roce 747 př. n. l.) a končí římským císařem Antoniem Piem (druhé stol. n. l.). Celkem obsáhl 907 egyptských roků. Panovníci uvedení v seznamu však nemají zaznamenánu dobu panování ode dne nastolení, ale od 1. dne měsíce thóth. Římští historikové pokračovali v Ptolemaiově kánonu zápisy římských císařů až po Diokleciána.

Pomocí Kánonu králů, lze například určit, že 1. den měsíce thóth prvního roku Nabunassirova letopočtu bylo ve středu 26. února 747 př. n. l. Se znalostí celkového počtu roků od začátku nabunassirovy vlády až po nastolení Diokleciána, lze určit, že první rok panování tohoto císaře odpovídá roku 1032 nabunassirovského letopočtu. Z toho lze určit další důležitý bod chronologie, že 1. den měsíce thóvt prvního roku Diokleciánovy vlády připadal na pátek 29. srpna roku 284 n. l.

Diokleciánův letopočet se používal na velkém území Egypta a ve východní části Římské říše. Uchoval se v náboženských kalendářích Koptů a Etiopů.