Díky za odvahu rodičů říká Nicholas Winton

Bez Nicholase Wintona by bratři prakticky s jistotou válku nepřežili. V koncentračních táborech nacistického Německa zahynula celá jejich rodina, válku přežila kromě nich už jen jediná sestřenice. Po válce se nakrátko vrátili do Československa. Hugo se následně usadil v Izraeli, bojoval jako letec ve válce o nezávislost a následně úspěšně podnikal. Založil firmu na projektování letišť a po roce 1989 se stal významnou postavou česko-izraelských vztahů. V roce 2011 převzal od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Do konce života si ponechal československé občanství. Zemřel v Tel Avivu v lednu 2018.

Jeho bratr Rudy už v roce 1946 zamířil přes Švédsko do USA. Žil tam poklidným rodinným životem, vzpomínky na válku i dětství v Československu prý zcela vytěsnil a jeho další osud není přesně a veřejně zmapován tak, jako je tomu v případě jeho bratra. Zemřel v prosinci 2010 v Kalifornii. „Pořád nedokážu plně pochopit tu zoufalost a zároveň odvahu spojené s rozhodnutím rodičů poslat své malé děti někam pryč vlakem, do bezpečí. Řada rodičů měla strach a nechtěla se od dětí odtrhnout. Bez odvahy Erny a Pavla, rodičů tehdy malého Huga a Rudyho, bych nakonec na světě nebyla ani já. Je to vlastně zázrak,“ říká Shawna Lum. A potvrzuje, že setkání s Wintonem, mužem, jemuž její dědeček, a v důsledku i ona vděčí za svůj život, pro ni bylo zásadním.

Deset let po tomto rozhovoru v srpnu 2025 se Shawna Lum stala Češkou – zákon o státním občanství umožňuje lidem s doloženými českými předky až do třetí generace získat občanství ČR takzvaně prohlášením. Není třeba skládat žádnou zkoušku, prokazovat znalost českých reálií a jazyka ani mít předchozí pobyt v Česku, nárok je však nutné doložit množstvím dokumentů. Shawna dnes provozuje mimo jiné firmu Moveoverseasnow.com, která pomáhá Američanům stěhovat se do Evropy. „Moje rodinná historie má vliv na to, co dělám. Pomáhám také cizincům, kteří mají původ a kořeny v jiné zemi, aby mohli získat druhé občanství. Zrovna teď třeba jedné rodině z Venezuely pomáhám získat španělské občanství,“ dodává. Sama prý považuje za čest, že se mohla stát Češkou: „Je to pro mne velmi emotivní a je to pro mne i závazek. Těžko se ten pocit popisuje, ale vždycky jsem cítila jisté propojení a své české kořeny. Vnímám to jako součást rodinné historie, jejíž jsem pokračovatelkou.“