Doba železná na Hradecku novým pohledem

Převratný archeologický objev z mladší doby železné představuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jedná se o nálezy učiněné v těsné blízkosti krajského města v letech 2023 až 2025 v souvislosti se stavbou dálnice D35, kdy mezi Plotišti nad Labem a Sadovou bylo objeveno rozsáhlé sídliště, v dnešní terminologii je možné jej označit jako město. Podle archeologů je objev srovnatelný s nálezy Mykén, Pompejí nebo u nás třeba Mikulčic. Velmi specifickým exponátem výstavy je například střep s podobiznou koně, jde o jedno z jeho nejzdařilejších vyobrazení z mladší doby železné.

„Nejedná se však o regulérní výzdobu, ale o jakési graffiti. Koňský motiv byl do povrchu nádoby či střepu vyryt až dodatečně, po výpalu. Autorem tedy nemusel být hrnčíř, ale jiná osoba,“ uvedla mluvčí muzea Lucie Peterková a s trochou nadsázky poznamenala, že Hradec Králové tak má svého koně mnohem dříve, než získaly koně do znaku sousední Pardubice, kde je odvozují od erbu pánů z Pardubic, což je záležitost až 12. století.

Je zcela jisté, že objev tohoto mocenského centra z mladší doby železné, jež se označuje podle naleziště ve švýcarském La Tène také jako doba laténská, mění pohled na naše dějiny v období před prvními písemnými záznamy. Nálezy zde dokládají existenci neočekávaně rozsáhlé a významné sídelní aglomerace s centrálními funkcemi. Vzkvétala od konce 3. století do začátku 1. století před naším letopočtem a zabírala plochu zhruba třicet hektarů. Počet obyvatel tohoto města je obtížné určit, ale odhadem tu žilo až tisíc lidí. Což byla na tu dobu rozsáhlá městská aglomerace. „Dosud se žáci a studenti v dějepisu učí, že na našem území nebyl starověk. Že středověká éra přímo navazuje na pravěk. Neměli jsme totiž doklady o státních útvarech či městských aglomeracích. Toto tvrzení výzkum do značné míry vyvrací,“ vysvětlil ředitel muzea Petr Grulich.

Profesionální zapojení detektorářů

I když vědci stojí teprve na počátku hlubšího bádání, už nyní se tato komorní expozice pyšní řadou nej. „Vystavena je pestrá kolekce laténských mincí nebo nejčastější ztrátové předměty, které lidé zanechali, nebo o ně přišli před více než 2100 lety,“ upozornila Lucie Peterková. K vidění jsou i virtuální modely terénních situací v podobě studní s výdřevou (obecně dřevěné vyztužení stěn studny, které brání sesouvání zeminy) nebo soubor železných předmětů z doby laténské, objevený i díky dobrovolným spolupracovníkům s detektory kovů. „Jednalo se v podstatě o profesionální zapojení detektorářů do archeologického výzkumu enormního rozsahu. Práce trvaly v kuse neuvěřitelných deset měsíců,“ uvedl archeolog Matouš Holas.

Výzkum na trase 7,5 kilometru se uskutečnil od listopadu 2023 do června 2025 a podílely se na něm Univerzita Hradec Králové, Muzeum východních Čech, Archaia a stavební firmy Eurovia a Smola HK. Archeologové při něm objevili rozsáhlou polykulturní lokalitu, kde zachytili více než 5500 archeologických situací.

„Lokalita hrála roli v oblasti specializované produkce keramiky. Vypovídá o tom nejen velké množství odpadu z výroby, ale zejména nálezy deseti hrnčířských pecí. To je zatím v Čechách největší počet takových zařízení zachycených v rámci jednoho sídliště,“ sdělil archeolog Tomáš Mangel. Neznámé město také razilo vlastní mince.