Druhá sféra andělů

Panstva

Panstva (hebrejsky hašmallim, řecky kyriotetes) vykonávají svůj vliv z orbitální sféry Jupitera[30] a mají na starosti regulaci úkolů nižších andělů. Dostávají příkazy od Serafínů, Cherubínů nebo přímo od Boha a musí zajistit, aby byl ve vesmíru vždy pořádek.

Pseudo-Dionýsios použil název Panstva k označení kategorie „nebeských inteligencí“, které jsou osvobozeny od jakéhokoli spojení s nižšími dimenzemi a jsou zcela obráceny ke svrchovanému bytí. Jedná se o anděly, kterým Bůh svěřuje moc nadvlády. Předpokládá se, že tvoří armádu Zjevení (Apokalypsy) a že na nich závisí všeobecný řád a železná disciplína, k níž se nižší andělé obracejí, aby ji udrželi.

Termín panstva používá Pavel z Tarsu ve svém listu Kolosanům.

Síly

Virtutes, známé také jako „Síly“ (řecky Dynameis), sídlí v orbitální sféře Marsu. Podle Dionýsia „jméno svatých Sil znamená nezlomnou odvahu a neohroženost ve všech činnostech, odvahu, která se nikdy neunaví přijímat osvícení, jež jí propůjčuje božský princip“.

Zmiňuje se o nich Pavel z Tarsu v Listu Efezským – Ef 1, 21 (Kral, ČEP). Bojoví duchové, kteří předsedají velkým změnám v dějinách, v ezoterické perspektivě antroposofie Rudolfa Steinera určují Síly archetyp stvořených prvků z hlediska jejich specifických vlastností, neboť vše, co se ve stvoření mění a vyvíjí, jako například proměna semene v rostlinu, je jejich zásluhou.

Mocnosti

Mocnosti (hebrejsky Elohim, řecky Exusiai) se rozprostírají nad Sluncem. Bible je popisuje jako andělské bytosti mnoha barev, připomínající mlžné páry, jsou nositeli vědomí a strážci dějin. Dante je popisuje jako akademicky vedené a zajímající se o moudrost, o obory, jako je filozofie, teologie, náboženství, a o dokumenty týkající se těchto studií. Z ezoterického hlediska se Mocnosti zabývají vedením vývoje Země směrem k pozdější kosmické epoše, plánují a dohlížejí na vývoj a rozdělování sil lidstvu. V lidové víře jsou to andělé, kteří provázejí rozhodnutí otců a radí jim v péči o rodinu.

Pavel z Tarsu používá termín mocnost v listu Kolosanům a v listu Efezanům, v listu Efezanům však pro tento typ andělů používá jak termín mocnost, tak termín autorita: mocnosti by rozvíjely ideologie, kde by autority psaly dokumenty a učení.

Obě se však podílejí na formulaci ideologií. Zatímco však mocnosti rozumí všemu, autority se zaměřují na určité směry poznání, specializují se na kodifikaci těchto myšlenek a vytvářejí koncepční dokumenty, které se jich týkají.