Existují novodobá svědectví z pekla a nebe?

Možná jste již četli svědectví lidí, kteří tvrdí, že byli vzatí Ježíšem Kristem do pekla, aby pak řekli světu jak hrozné to je a mohli tak lidi varovat. Tyto prožitky jsou velmi barvitě líčeny a čtenářům tuhne krev v žilách při představě, že by se měli do těchto míst věčných muk, které nikdy neskončí dostat. Například Mary K.Baxter – „Boží zjevení pekla“ líčí krutosti páchané démony na lidských duších, které naříkají, prosí o milost a pak v beznaději spílají a nadávají Bohu za jeho krutost.

Ano Bible jistě o pekle hovoří, ale prostudujeme-li Biblické souvislosti a poskládáme si mozaiku všech Biblických veršů hovořících o smrti a pekle, zjistíme že nehovoří o tom, že by peklo existovalo již nyní a že by automaticky člověk po smrti přecházel do nebe nebo do pekla a už vůbec ne o tom, že by člověk byl nesmrtelný.

Nauka, že bezbožní jsou trápeni ohněm a sírou ve věčném pekle a že za hříchy, které spáchali za svého krátkého života na zemi, budou mučeni tak dlouho, jak dlouho bude žít Bůh, je neslučitelná s Boží láskou a milosrdenstvím i s naším lidským smyslem pro spravedlnost. Přesto bylo toto učení všeobecně hlásáno a dodnes je součástí některých vyznání.

Jeden učený teolog řekl: "Pohled na pekelná muka zvýrazní blaženost vykoupených. Až uvidí, jak druzí lidé, kteří byli stejné podstaty a narodili se za stejných okolností, trpí taková muka, zatímco oni se mají tak dobře, poznají, jak jsou šťastni." Jiný prohlásil: "Zatímco bude navěky vykonáván rozsudek nad lidmi, na něž dopadl hněv, bude kouř jejich muk věčně stoupat před vykoupené, těšící se milosti, kteří nesdílejí osud zatracených a budou provolávat: Amen. Aleluja. Chvalte Hospodina!"

Kde lze v Božím slovu nalézt takovou nauku? Vykoupení v nebi by museli být zbaveni lítosti a soucitu, ale i prosté lidskosti? Budou snad jejich city nahrazeny lhostejností stoiků nebo krutostí divochů? Ne, to Boží slovo neučí.

Izaiáš 65,17 - Hle - já stvořím nové nebe a novou zem; na minulé věci se zapomene, nikdo už nebude o nich přemýšlet.

Lidé, kteří hlásají uvedené názory teologů, mohou být vzdělaní, ba i čestní, podléhají však satanovým klamům. Satan je svádí, aby určitým termínům v Bibli podsouvali jiný význam, aby v textu Božího slova viděli tvrdost a zlobu, která je vlastní satanu, nikoli našemu Stvořiteli: "Jako že jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?" (Ez 33,11)

Co by z toho Bůh měl, kdybychom připustili, že si libuje v pohledu na mučení, že má radost ze sténání, výkřiků a proklínání trpících stvoření v plamenech pekla? Mohou být tak strašné zvuky příjemnou hudbou pro Věčnou lásku? Zastánci nauky o věčném pekle tvrdí, že věčné utrpení bezbožných ukazuje, jak Bůh nenávidí hřích, který ničí pokoj a pořádek ve vesmíru. To je hrozné rouhání! Má snad hřích trvat navěky proto, že je pro Boha nepřijatelný? Podle učení zmíněných teologů utrpení bez naděje na slitování přivádí trpící k šílenství, takže své běsnění projevují kletbami a rouháním, a tím stále zvětšují svůj hřích. Boží slávu nezvětší po nekonečné věky stále rostoucí hřích.

Lidský rozum není s to docenit, kolik zla napáchalo falešné učení o věčném utrpení bezbožných. Učení Bible, plné lásky a dobroty, oplývající soucitem a slitováním, tak zastírají pověry a strach. Když si uvědomíme, jak falešnými barvami satan líčí Boží povahu, nemůžeme se divit, že lidé mají z našeho milosrdného Stvořitele strach, hrůzu a dokonce ho nenávidí. Příšerné představy o Bohu, které jsou tímto učením šířeny z kazatelen po celém světě, učinily z tisíců, ba milionů lidí pochybovače a ateisty.

Mnoho lidí, pro něž je učení o věčných mukách nepřijatelné, zachází do opačného extrému. Uvědomují si, že Písmo představuje Boha jako bytost plnou lásky a soucitu, a nemohou věřit, že by vydal svá stvoření ohni věčně hořícího pekla. Protože se však domnívají, že duše je nesmrtelná, docházejí k závěru, že všichni lidé budou nakonec zachráněni. Podle nich mají všechna varováni v Bibli přivést lidi k tomu, aby se báli a poslouchali Boha, nejsou však míněna doslovně. Hříšník může rozvíjet své sobectví, nerespektovat Boží požadavky, a přesto očekávat, že ho Bůh nakonec milostivě přijme. Takové učení spoléhá na Boží milost, ale nebere vážně Boží požadavky; líbí se lidskému sobectví a povzbuzuje bezbožné, aby žili dále ve špatnosti.

Podívejme se ve světle Bible alespoň na některé z bodů popisujících pobyt v pekle, které uvádí ve své výpovědi M.K.Baxter.

Uvádí se, že duše žije navěky: 1 Timoteova 6,15.16 ...jediný Vládce, Král kralujících a Pán panujících,který jediný má nesmrtelnost... Žalm 78, 50 - neuchoval od smrti duše jejich Ezechiel 18,20 -Duše, kteráž hřeší, ta umře.(KP) Matouš 10,28 - Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. (KP)(komentář - Ano celou duši i tělo bezbožných Hospodin v den soudu zahubí v pekle).

Nekončící peklo se má nacházet po celou dobu v centru země..... země ale bude celá přetavena a stvořena nová a spravedlivá...

2. Petrova 3,12-13 - kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi - domov spravedlnosti.

Duše jsou v mukách ještě před dnem spravedlivého soudu?

Kdo tedy o nich rozhodl a čí je to trest, když Ježíš vyřkne soud a trest až v den soudu?

2. Petrova 2,9 - Pán tedy umí vysvobozovat zbožné ze zkoušek, ale nespravedlivé čeká jeho trest v den soudu.

Zjevení 22, 12-13 - A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podlé skutků jeho.

Juda 1,14-15 - Aj, Pán se béře s svatými tisíci svými, Aby učinil soud všechněm, a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

Římanům 2,5-6 - Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího. Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho.

Matouš 13,40-42 - Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude NA KONCI SVĚTA. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece Tam bude pláč a skřípění zubů..