GEO(2007) - Studie o vývoji životního prostředí

Skupina UNEP (Program pro životní prostředí OSN) 25.10.2007 publikovala velmi rozsáhlou, téměř šestisetstránkovou, detailní studii GEO(2007), která je již čtvrtou z řady studií GEO (předchozí byly publikovány v letech 1997, 1999 a 2002). Studie je dosud nejkomplexnější zprávou OSN o stavu životního prostředí, kterou připravilo na 390 odborníků, zabývá se stavem současné atmosféry, hydrosféry, fauny a flóry a popisuje jejich vývoj od roku 1987. 
Studie velmi důrazně zmiňuje obavy z budoucnosti, když je v ní uvedeno, že už dál nelze opomíjet závažnost ekologickým problémům, které se již bezprostředně týkají životů lidí na celé planetě, hospodářství, zemědělství a fungování ekonomik států po celém světě. "Systematická destrukce přírodních zdrojů na Zemi dosáhla úrovně, od které dále je ohrožena životaschopnost mnoha ekonomik. Účet, který předložíme našim dětem, se možná ukáže být příliš velkým na to, aby mohl být zaplacen," řekl výkonný ředitel UNEP Achim Steiner. Jinými slovy je možné říct, že bylo pravděpodobně dosaženo bodu, ze kterého již není návratu. I tak je ale nezbytně nutné učinit z problematiky znečišťování životního prostředí a ekologie jako takové politickou prioritu. 
Co je dle studie nezbytné změnit, je přístup k problematice, kterou je nutné chápat a především řešit jako jeden celek a nikoli jednotlivě jako oteplování, úbytek přírodních zdrojů paliva, znečištění ovzduší, ozónová díra, zhoršená absorbce CO2 mořskou vodou atd. Témata, jakými jsou "energetická krize", "krize rozvoje ekonomik", "ekologická krize" je podle studie nezbytné řešit jako součást jednoho celkového systému. Za největší hrozbu považují vědci prudký vzestup tempa vymírání druhů a rychlé změny biodiverzity v souvislosti s rostoucí poptávkou po zdrojích potravin u expandující světové populace. 
Nejvyšší prioritou je však dle studie boj s oteplováním podnebí a tedy i se změnou klimatu. V posledních dvaceti letech je pak ž nepochopitelné opomíjení nových technologií, které mohou vypouštění těchto skleníkových plynů redukovat, kdy mnoho z nich je dokonce výhodných i ekonomicky. Co je na druhu stranu pozitivní, že poslední čtvrtstoletí se až o 95 % omezila výroba chemických látek ničících ozónovou vrstvu.
Naproti tomu podle studie UNEP vznikají neustále nová ekologická rizika, mezi kterými jsou například "mrtvé zóny" bez kyslíku ve světových oceánech. Další rizika souvisejí s nadměrným přemnožením lidské populace, které způsobuje snížení počtu ryb v oceánech, degradaci úrodné půdy a snížení zásob pitné vody, jejíž kvalita se zhoršuje a právě znečištěná voda je na prvním místě ve statistikách příčin světových epidemií a úmrtí. Dále si také musíme uvědomit, že uvedenými změnami mohou být nastartovány dosud neznámé a možná i nevratné procesy.