Grónsko roztálo už před érou lidí

Nedávno publikovaná studie vědců z Univerzity ve Vermontu podle autorů přinesla první přímý důkaz, že Grónsko bylo v nedávné geologické minulosti bez ledu nejen na okrajích, ale i v samotném centru ostrova, takže velmi pravděpodobně úplně všude kromě vrcholků tamních hor.

Nedávnou geologickou minulostí se přitom myslí poslední milion let. Neví se, kdy přesně v tomto období k odlednění došlo, ale je jasné, že to bylo dávno před tím, než klima mohl začít ovlivňovat člověk.

Vědci to zjistili ze sedimentů z víc jak tři kilometry hlubokého ledového jádra z vrtu GISP2 uprostřed Grónska získaného už v roce 1993. Po desítkách let, kdy jádro leželo ve zvláštním depozitáři, v něm totiž našli pozůstatky dřeva, hmyzu a semen rostlin. Ve středu Grónska tedy nejenže nebyl led, ale rostla tam tundra. Bez ledu mohlo podle autorů Grónsko být nejspíš nejméně několik tisíc let.

Ať už kvůli cílené práci klimaskeptiků a dezinformátorů, nebo v tomto případě nejspíš i čistě neintuitivitě hlavního sdělení, se objev na internetu bohužel často vykládal s chybnou interpretací – tedy že staví celou klimatologii na hlavu a zpochybňuje koncept současné klimatické změny způsobené emisemi CO2.

Doprovázely to přitom argumenty, že když Grónsko roztálo i bez lidských emisí, tak to znamená, že tyto emise nemohou mít na vývoj klimatu žádný vliv, nebo že vliv možná mají, ale je to vlastně úplně jedno, protože když Grónsko mohlo roztát přirozeně, tak ať klidně roztaje i s naším přičiněním (vycházeli jsme z diskuzí pod nedávnými články v naší environmentální rubrice).

„Jde to od špatného k ještě horšímu,“ cituje tisková zpráva Univerzity ve Vermontu vyjádření vedoucího výzkumu Paula Biermana k otázce, co zjištění znamená pro současnost a klimatickou změnu způsobenou člověkem.

Společně s postgraduální studentkou Halley Mastrovou, která zkoumala klíčový sediment, to Bierman zopakoval a dále rozvedl i v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Studie podle dvojice ukazuje především to, že Grónský ledový příkrov je zjevně poměrně zranitelný, protože roztál i v dobách, kdy klimatem hýbaly jen pomalejší přirozené cykly. Rozhodně ale nijak nesnižuje závažnost současné klimatické změny.

Stejně závěry studie čte i česká vědkyně a polární ekoložka Marie Šabacká z Jihočeské univerzity. Objev podle ní představuje „další významný důkaz“, že Grónsko bylo v posledních milionech let nejspíše několikrát zcela bez ledu, což naznačovaly už i některé starší výzkumy. Co ale podle ní vědce skutečně překvapilo, je zjištění, jak citlivý je grónský ledovec na relativně malé teplotní změny.