Grónsko se stane zeleným ostrovem
Ledový krunýř Grónska zřejmě do tisíce let úplně roztaje, v důsledku čehož stoupne hladina oceánu o sedm metrů. Takový je výsledek klimatických modelů britských vědců, kteří vypracovali různé scénáře zvýšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a s tím souvisejícím globálním oteplováním. Ve 34 z 35 modelů, jež počítají se značně rozdílnými objemy emisí skleníkových plynů, bude v průběhu následujících 350 let dosažena kritická hodnota, která nezvratně způsobí roztátí ledu i ve vnitrozemí Grónska, píší vědci na stránkách časopisu Nature.
"Bez ledového krunýře se podnebí v Grónsku výrazně změní," konstatoval Jonathan Gregory u Univerzity of Reading. Společně s kolegy z Institutu Alfreda Wegenera v Bremerhavenu a ze Svobodné univerzity v Bruselu zjistil, že na to, aby se z Grónska stal zelený ostrov, stačí globální oteplení o necelé tři stupně Celzia.
Příčinou takové extrémní reakce je větší citlivost severských regionů na teplotní změny. Ústup ledu totiž s sebou přináší menší množství odraženého slunečního záření. Některé klimatické scénáře pro nejbližší staletí dokonce počítají v Grónsku s osmistupňovým oteplením.
Gregory varuje, že i když se globální klima vrátí do svého původního stavu, grónský ledový štít se už neobnoví. Sněžení, zpětný odraz slunečního záření a přirozené teplo totiž nedovolí opětovný vznik ledovců. Na dramatickou změnu podnebí v Grónsku stačí podle výpočtů už koncentrace 450 ppm CO2 ve vzduchu (parts per milion, což je počet objemových částic plynné látky v miliónu objemových částic vzduchu). Už v současné době byly naměřeny hodnoty 370 ppm. V době před zahájením industrializace, kdy se ještě nespotřebovávalo zásadnější množství fosilních paliv, dosahovala koncentrace v Grónsku 280 ppm.
V tomto kontextu nabývají na významu rezervoáry oxidu uhličitého, v nichž by bylo možné trvale "uskladnit" značné množství tohoto skleníkového plynu. Uvažovalo se o obohacení Jižního ledového moře síranem železnatým, aby se podpořilo množení řas, které by na sebe vázali CO2. Právě ukončené testy, v rámci nichž se do moře vysypalo 7.000 tun síranu železnatého, však ukázaly, že celé Jižní ledové moře by pojalo maximálně deset procent z asi šesti miliard tun CO2, jež se každý rok vypustí do atmosféry. A to je málo na účinné snížení objemu CO2 v atmosféře. Souběžně s tím vědci hledají způsob, jak natlačit CO2 do prázdných ložisek zemního plynu.