Javorník

Na Jánském vrchu byl před mnoha a mnoha věky založen hrad Javorník, který byl později přestavěn na zámek. A právě v době, kdy již byl Javorník zámkem, se odehrál následující příběh.

V městečku pod zámkem žil tenkrát, před mořem času, vychloubavý ovčák. Jednoho dne jako vždy seděl pod stromem na pastvině a hlídal své ovečky. Bylo však příjemné teplo, a tak si ovčák lehl a usnul.

Zdál se mu podivný sen. Viděl v něm smuteční průvod vycházející ze zámku. Ale kdo to zemřel? Po chvíli již bylo vše jasné. V rakvi ležel zámecký pán. A ještě něco viděl ovčák ve snu.

Zdálo se mu, že on sám se stal zámeckým hejtmanem. V tom okamžiku se pasáček probudil a dlouho přemýšlel o svém snu.

Večer potom zašel do hospůdky a vypravoval o svém snu a chlubil se, že právě sebe viděl na místě hejtmana.

Druhého dne zase vyhnal ovce na pastvu a usedl pod ten stejný strom jako včera a snažil se usnout. Třeba se mi zase bude zdát o mé budoucnosti, pomyslel si. Ale spánek nepřicházel, místo toho se stala prazvláštní věc. Před ovčákem se zjevil čert s dlouhými rohy a ostrými drápy. Pekelník zakoulel divoce očima, strašlivě se zasmál a přisedl k ovčákovi.

Čert povídá: "Neboj se, nepřišel jsem si pro tebe. Již dlouho tě pozoruji, a když budeš chtít, může se tvůj život úplně změnit. Na sedm let se staneš zámeckým hejtmanem. Stačí, když se mi vlastní krví podepíšeš," a odkudsi vytáhl list papíru.

Ovčák neváhal a bez rozmyšlení upsal svou duši ďáblu. Vidina přepychového života byla silnější než strach z toho, co se stane potom, až uplyne sedm dlouhých let.

Vše se opravdu vyplnilo. Stejně jako v pasáčkově snu pán brzy zemřel a na jeho místo dosedl ovčák. Nebyl to pán dobrý, pýcha mu zastřela mysl a on se nestaral o to, jak se daří prostým lidem.

Avšak brzy začaly ovčákovi-hejtmanovi těžké doby. V noci se vždy probudil pln hrůzy a děsu a neustále slyšel zvonit zámecký zvon, jehož bití se mísilo s výsměšným čertovým smíchem. Stále mu to připomínalo, že se blíží konec jeho života na zámku.

Sedm let uplynulo jako voda. Ďábel na hejtmana opravdu nezapomněl. Toho dne se znenadání přihnala bouře, po nebi se valily šedé mraky. Tu se ozvalo zahřímání a před hejtmanem stanul čert. Pekelně se rozchechtal a hejtmana odnesl do pekla.

Jen na zdi zámku, obrácené k městu, dodnes najdeme stopy po návštěvě čerta. Od těch dob se na této zdi objevují krvavé skvrny, které se nedají zabílit.