Je život na Enceladu?

Když Saturnův měsíc Enceladus jako první zblízka prozkoumala americká sonda Voyager 1 v roce 1980, vypadal jako poměrně nudná sněhová koule v sousedství Saturnových prstenců.

Pak přišla na řadu další americká sonda Cassini, která pozorovala Saturn s jeho měsíci mezi lety 2005 až 2017. Přinesla překvapivé objevy, včetně toho, že ledový příkrov Enceladu skrývá rozsáhlý podpovrchový oceán slané vody, z něhož uniká metan.

Vědci z Free University of Berlin během procházení dat shromážděných sondou Cassini narazili na něco, co opět podpořilo hypotézu, podle níž na Saturnově měsíci Enceladu existuje život.

Konkrétně se jedná o stopy organických sloučenin, které se zdají být stavebními bloky aminokyselin – tedy molekul tvořících všechny dosud známé formy pozemského života. Zatím nevíme, zda jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, ale nález molekul, které aminokyseliny tvoří, je důležitým dílkem skládačky,“ konstatoval vedoucí badatel Nozair Khawaja. Khawaja rovněž uvedl, že dotyčné sloučeniny pocházejí z podpovrchového oceánu a při správných podmínkách by mohly projít „stejnou reakční cestou, jakou vidíme tady na Zemi“.

Z nudného měsíce se rázem stal slibný kandidát na přítomnost živých organismů ve Sluneční soustavě. Na zkoumání Enceladu, bohužel prozatím na dálku, se podílí řada vědeckých týmů. Patří k nim i skupina, kterou vede Régis Ferrière z americké University of Arizona. Ferrière a jeho kolegové se zabývají podobou případných ekosystémů na Enceladu a tím, jak bychom mohli zjistit, zda je tam nějaký život.

Odhadují, že hypotetická celková hmota živých mikroorganismů v oceánu pod ledem Enceladu by měla být spíše malá. Přesto jsou ale přesvědčeni, že by k objevení života na Enceladu, pokud tam nějaký je a připomíná život pozemského typu, měla stačit návštěva meziplanetární sondy na oběžné dráze Enceladu.

Ferrière přiznává, že by mise s přistáním na ledu Enceladu a pokusem proniknout pod ledový příkrov do oceánu nebyla úplně jednoduchá. Především by ale neměla být nutná k tomu, abychom vystopovali na Enceladu život.

Z výsledků jejich týmu vyplynulo, že postačí, když meziplanetární sonda, vybavená pokročilejšími přístroji než jaké byly na palubě sondy Cassini, proletí výtrysky vody a dalšího materiálu z Enceladu, které směřují do vesmírného prostoru.

„Simulováním dat, která by měla získat lépe připravená a vybavená sonda na oběžné dráze kolem Enceladu ze zmíněných výtrysků, se nám podařilo prokázat, že by to mělo stačit,“ vysvětluje Ferrière.  „Měli bychom být schopni určit, zda je v podpovrchovém oceánu Encedalu život či nikoliv, aniž bychom se museli dostat do zmrzlých hlubin tohoto měsíce.“

Pro Ferrièra je to velmi vzrušující představa. Podle badatelů je nicméně podmínkou, že by takový orbiter měl proletět výtrysky z povrchu Enceladu a odebrat z nich vzorky několikrát za sebou.