klasická sci-fi v 50. letech
Americkou kinematografii v 50. letech poznamenala v žánru sci-fi fascinace vesmírem a možnostmi jeho prozkoumávání, což vedlo k natočení řady snímků tematizujících tento motiv, a následně také obava z potenciální války se Sovětským svazem, která se do filmů promítla v podobě příběhů o návštěvách a útocích nejrůznějších mimozemšťanů. Toto období, během nějž vzniklo mnoho slavných sci-fi filmů, a které bylo díky tomu později označováno jako období zlaté, započalo uvedením snímků Destination Moon (1950) a Rocketship X-M (1950). První jmenovaný poprvé zachytil soutěživost USA a Sovětského svazu ohledně letu člověka na Měsíc a zároveň nabídl ve své době přelomové efekty použité ve scénách odehrávajících se v beztížném stavu, zatímco druhý v pořadí působil méně věrohodně, a to i kvůli příběhu astronautů, kteří byli nuceni během cesty na Měsíc změnit kurz a letět na Mars, kde nalezli pozůstatky dávné civilizace.
Typickými zástupci slavných klasických sci-fi z této doby se staly snímky Den, kdy se zastavila Země režiséra Roberta Wise (1951), v němž lidstvo navštívil mírumilovný mimozemšťan s důležitým poselstvím, který byl ale podezřívavými světovými mocnostmi přesto vnímán jako nepřítel a hrozba, Válka světů Byrona Haskina (1953), natočená podle románu H. G. Wellse o útočné invazi mimozemšťanů s vyspělými technologiemi, na něž byly pozemské zbraně krátké, nebo Invaze lupičů těl Dona Siegela (1956), kde mimozemská invaze probíhala mnohem tišeji, a to pomocí unášení lidí a jejich nahrazováním bezduchými imitacemi vylíhlými ze speciálních kokonů. Převratnými efekty disponovalo výpravné sci-fi Zakázaná planeta (1956), jež se odehrávalo v roce 2200. Příkladem katastrofického sci-fi ze začátku 50. let byl film When Worlds Collide (1951), v němž byl realizován motiv zkázy lidstva, jehož vybraní zástupci se pokusili uprchnout před srážkou s cizí planetou v jakési záchranné arše. Filmy jako The Incredible Shrinking Man (1957), Attack of the 50 Foot Woman (1958) či Moucha (1958) zas kombinovaly sci-fi s hororem.
Na několika sci-fi filmech z 50. let spolupracoval i legendární tvůrce speciálních efektů a animátor Ray Harryhausen, jenž později proslul svou tvorbou pro celou řadu fantasy filmů. Jeho prvním velkým hitem byl sci-fi horor Obluda z 20 000 sáhů (1953), po němž následoval tematicky podobný film It Came from Beneath the Sea (1955) a krátce na to i stylově odlišný snímek UFO útočí! (1956). V roce 1957 pak Harryhausen pracoval i na filmu 20 milionů mil od Země, v němž se skupina astronautů vrátila z expedice z Venuše, leč po přistání v moři vytrousila vajíčko s mimozemským organismem, jenž postupně narostl do netušených rozměrů. V 60. letech pak Harryhausen opatřil svými modely a charakteristickými triky i britské sci-fi snímky Tajuplný ostrov (1961), natočený podle předlohy Julese Vernea, a První muži na Měsíci (1964), jemuž pro změnu posloužila předloha H. G. Wellse.
Velké množství sci-fi filmů v 50. letech však bylo laciného a béčkového charakteru a bylo po letech zapomenuto ve prospěch silnější a výraznější konkurence. Výjimku tvořil mimo jiné sci-fi film Věc (1951), v němž tým vědců objevil v antarktickém ledu zamrzlou vesmírnou loď a spolu s ní i mimozemšťana, který ale rozmrzl a začne obyvatele polární základny postupně vyvražďovat. Výrazné byly též slavnými verneovkami inspirované snímky 20 000 mil pod mořem (1954) a Cesta do středu Země (1959) nebo existenciální post-apokalyptický snímek Na pláži režiséra Stanleyho Kramera (1959), v němž se Australané, poslední přeživší nedávné jaderné války, vyrovnávali s vidinou blížícího se radioaktivního spadu, jež jim nechával poslední měsíce života.
Díky své mimořádné a až směšné nepodařenosti se dočkaly po několika desetiletích kultovního statutu i kuriozity jako Robot-monstrum (1953), v němž bylo titulní monstrum ztvárněno pomocí člověka v kostýmu opice a s helmou od skafandru, nebo Plán 9 Eda Wooda (1959), kde létající talíře zavěšené na rybářském vlasci tvořili jedno z těch rozumnějších tvůrčích řešení tohoto nechvalně proslulého filmaře. Do sci-fi žánru pak bývají řazeny i leckteré hororové filmy o bojích lidstva proti obřím zmutovaným příšerám nebo přerostlým zvířatům, jako jsou Obří behemot (1959), Them! (1954), Tarantule (1955), či The Black Scorpion (1957). Do této kategorie patří i japonská Godzilla (1954), inspirovaná traumatem z druhé světové války i americkým King Kongem (1933), která reflektovala strach lidí z radiace a nukleárních zbraní. Na ni později navázalo mnoho dalších japonských filmů s tzv. kaiju monstry, jimiž byli např. Rodan, Gamera, Mothra nebo King Ghidorah.
Zdroj: ČSFD