Kouzelnice z Pompejí

Starověké Pompeje vydávají i staletí po svém znovuobjevení pozoruhodné poklady. Polodrahokamy, jantar, skleněná perla s tváří boha Dionýsa, ale i knoflíky z kostí, amulety, figurky, miniaturní penisy, zvonky a nevelká lebka byly nově nalezeny v pozůstatcích dřevěné schránky uvnitř jednoho z domů.

Italští archeologové mají za to, že předměty z jantaru, skla a bronzu nesloužily jako ozdoby. Byly prý používány spíše k různým rituálům. Nález ve městě, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv, je proto označován za „poklad kouzelnice“.

„Jsou tam desítky kouzel pro štěstí a také předměty, jimž byla přičítána moc překonat smůlu,“ řekl italské agentuře Ansa Massimo Osanna, ředitel Archeologického parku v Pompejích.

Většina těchto předmětů mohla podle jeho názoru patřit ženě. „Jsou to předměty každodenního života v ženském světě a jsou mimořádné, protože vyprávějí mikropříběhy, životopisy obyvatel města, kteří se pokusili uniknout erupci,“ prohlásil Osanna.

Podle jeho názoru patřil celý „poklad“ spíše nějaké služebnici či otrokyni než pánovi či paní výstavného domu. Napovídá tomu prý i skutečnost, že mezi nalezenými předměty není nic ze zlata, které bohatí lidé v Pompejích rádi nosili.

Ke skleněné perle s tváří Dionýsa, římského boha vína, plodnosti a rituálního šílenství, a k dalším drobným předmětům Osanna řekl, že mohly být součástí „náramků nošených při rituálech, a nikoli za tím účelem, aby člověk vypadal elegantně“.

A při jakých rituálech se mohly všechny tyto věci používat? Osanna jich zmínil hned několik. Vedle rituálů pro zajištění štěstí a plodnosti mohly prý sloužit také ke zjišťování dobrých znamení při těhotenství nebo během porodu. „Je tam spousta předmětů s falickou symbolikou, podobných malbám po celých Pompejích, které měly ochraňovat domy a přinášet štěstí. Jantar je zase spojován s plodností a štěstím v lásce,“ podotkl Osanna.

Kostěné amulety se podle něj pro změnu užívaly k získání lásky vybrané osoby. „Víme o těchto rituálech z písemných pramenů, ale je vzácnost najít takovýto doklad,“ řekl Osanna.

Zároveň ale připomněl, že „magická teorie“ je jen jednou z možností pro vysvětlení celého nálezu a že jeho význam bude jasnější až po komplexním posouzení celého souboru nálezů.

„Poklad“ byl nalezen v Casa con Giardino (dům se zahradou), tedy na témže místě, kde se už loni našel důkaz, že Vesuv zničil Pompeje a další přilehlá města až v říjnu roku 79, a nikoli 24. srpna téhož roku, jak se dosud uvádělo na základě dopisů římského právníka a úředníka Plinia mladšího. Ty byly napsány až s velkým odstupem od katastrofy a shrnují Pliniovy vzpomínky z doby, kdy mu bylo sotva osmnáct.

V Casa con Giardino byla objevena i místnost, kde se nachází ostatky deseti lidí včetně žen a dětí. Tito lidé zahynuli v době erupce Vesuvu. Archeologové se nyní pokoušejí na základě analýzy DNA stanovit příbuzenské vztahy mezi nimi. „Možná ta cenná schránka patřila jedné z těchto obětí,“ nadhodil Osanna.