Kreml zjišťuje, jak je obrovská ruská říše zranitelná

Ruská brutální válka proti Ukrajině trvá už 1 570 dní a svou délkou tak už překonala první světovou válku z počátku minulého století (1 567 dní). Rusko krvácí a zesilující ukrajinské údery do hloubky ruského území se teď navíc doslova snaží obrátit vojenskou logiku naruby. Kreml rychle zjišťuje, že obrovská rozlehlost ruského území už není klíčovou výhodou, ale očividnou slabinou. 
Ukrajina v uplynulém týdnu dál rozšířila svou údernou kampaň proti ruské válečné logistice a zatěžovala ruskou síť pro zásobování týlových sil útoky na železniční zařízení v Brjanské oblasti a na přepravní plavidla v Azovském moři.

„Ukrajinské ozbrojené síly pokračovaly v intenzivních úderech na vojenské cíle a zásobovací trasy Ruska až do vzdálenosti 300 kilometrů od kontaktní linie,“ upozornila estonská vojenská rozvědka ve své poslední situační zprávě. Ukrajinské přesné údery dlouhého doletu pak zasáhly ropnou rafinerii v Samarské oblasti a zařízení palivové infrastruktury v Leningradské, Vladimirské, Volgogradské a Rostovské oblasti a v Krasnodarském kraji.

Ukrajinské dronové útoky zasáhly také továrnu na střelný prach v Rjazaňské oblasti, továrnu na komponenty dronů a raket v Čuvašské republice, námořní základnu v Kronštadtu, námořní arzenál ve Velké Ižoře a vojenské objekty v Bělgorodské oblasti, Krasnodarském kraji a na okupovaném Krymu.

Ruské ministerstvo energetiky proto bylo nuceno uznat, že útoky Ukrajiny na ropné společnosti způsobily potíže s dodávkami paliva v několika jižních regionech země. „K řešení těchto problémů byla v Rusku vytvořena pracovní skupina pro koordinaci činností v tomto odvětví, která zahrnuje největší společnosti ruského palivového průmyslu,“ připomněli estonští zpravodajci.

Kyjev stále intenzivně a především velice rychle rozšiřuje arzenál střel a dronů dlouhého dosahu, kterými v posledních týdnech zasypává ruské vojenské cíle, zbrojní továrny a energetickou infrastrukturu – a to klidně více jak tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. V dosahu ukrajinských zbraní je tak přibližně čtvrtina celého ruského území a více než 70 procent ruské populace.

Ukrajinští představitelé věří, že údery na ruský energetický průmysl mohou Kreml připravit o životně důležité příjmy, ze kterých financuje probíhající invazi. A stále přibývající úspěšné útoky jim nahrávají ve snahách zvrátit doposud zažitou představu neporazitelnosti velikého Ruska.

„Kdysi samotná velikost Ruska prakticky znemožňovala jeho dobytí, ale v době, kdy jsou přesné zbraně dlouhého doletu stále dostupnější, Putinův režim nyní zjišťuje, že tato vlastnost činí zemi extrémně obtížně bránitelnou,“ uvedl analytik Peter Dickinson s prestižního amerického Atlantic Council. Po staletí byla kolosální rozloha Ruska všeobecně považována za jeho největší přednost, když armády všech dobyvatelů vždy nakonec pohltila rozlehlost země.

„Ukrajina se nyní snaží tuto vojenskou logiku obrátit naruby strategickou bombardovací kampaní, jejímž cílem je využít rozlehlosti Ruska a proměnit ji z klíčové síly v osudnou slabinu,“ konstatoval Dickinson.

Rostoucí ukrajinský arzenál proto podle něj vytváří pro Kreml obrovská dilemata. Ruští představitelé již dlouho vědí, že jejich země je náchylná k přesným zbraním dlouhého doletu, a usilovně pracují na tom, aby Ukrajině takové schopnosti odepřeli. „Zranitelnost Ruska je až příliš zřejmá. I za těch nejpříznivějších okolností by pro Kreml bylo extrémně obtížné zorganizovat skutečně efektivní celostátní síť protivzdušné obrany,“ připomněl Dickinson.

Od začátku ruské invaze v roce 2022 je velká část ruských systémů protivzdušné obrany nasazena přímo na frontové linii k ochraně vojsk a logistických center. A ukrajinští obránci jejich počty efektivně neustále snižují – nejčastěji s pomocí dronů.

Rostoucí hrozba ukrajinských leteckých úderů proti cílům v Rusku donutila Kreml soustředit omezené zbývající zdroje protivzdušné obrany země kolem cenných lokalit, jako je Moskva a Petrohrad, a zároveň chránit honosná sídla vládce Vladimira Putina a jeho nejbližších. „To nevyhnutelně vytváří mezery v ruské infrastruktuře protivzdušné obrany, které může Ukrajina využít,“ dodal Dickinson.

Nicméně, i kdyby se Kremlu nějakým způsobem podařilo dramaticky navýšit počet systémů protivzdušné obrany, patrně by to zdaleka nestačilo k ochraně vojenských výrobních závodů a rozsáhlé infrastruktury energetického průmyslu. S vzdušným prostorem, který se rozprostírá přes jedenáct časových pásem a je téměř třicetkrát větší než ukrajinský, je Rusko prostě příliš velké na to, aby bylo možné jej komplexně pokrýt.

„Jak se ukrajinský arzenál zbraní dlouhého doletu dále rozšiřuje a Putinova protivzdušná obrana ztenčuje, ruský kolos se stane ještě zranitelnějším vůči vzdušným útokům,“ předeslal Dickinson.