Matrix a počátek nového milénia
Filmovým vrcholem přelomu tisíciletí se stal kultovní Matrix (1999), jenž se odehrával ve světě řízeném stroji a umělou inteligencí, jež převzala nadvládu nad lidstvem, které si udržovala pouze jako zdroj energie – nic netušící lidé byli přitom napojeni na virtuální realitu a neuvědomovali si, že nežili skutečný život. Efektně pojatý snímek si získal ohromnou přízeň davů, stal se hojně citovaným popkulturním fenoménem a proslavil se pojetím reality jako počítačového programu, do nějž se mohl kdokoli připojit a poté zas odpojit. Kromě toho Matrix proslul rozmanitými interpretacemi, choreografií akčních sekvencí a inspirací ve všem možném od komiksů a japonských anime po náboženskou symboliku a prvky kyberpunku. Na jeho úspěch navázala pokračování Matrix Reloaded (2003) a Matrix Revolutions (2003) a též tematicky spřízněný animovaný Animatrix (2003).
Spolu s Matrixem měl ve stejném roce premiéru i první díl prequelové trilogie Hvězdných válek George Lucase s názvem Hvězdné Války: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999), jehož tržby překonaly hranici miliardy dolarů. Na film pak navázaly i druhá a třetí epizoda s podtituly Klony útočí (2002) a Pomsta Sithů (2005), které byly též velmi úspěšné, leč na výši výdělku Skryté hrozby již nedosáhly. Spoustu příznivců získalo i sci-fi Černočerná tma (2000) a jeho pokračování Riddick: Kronika temna (2004), jehož hlavní hrdina disponoval schopností vidět ve tmě. Oblíbenou se stala i hororová filmová sci-fi série Resident Evil (od roku 2002), natočená podle populárních počítačových her. Steven Spielberg natočil filmy A.I.: Umělá inteligence (2001), vyprávějící o robotickém chlapci, jenž byl adoptován lidským manželským párem, a Minority Report (2002), v němž byly zločiny trestány dřív, než k nim došlo. M. N. Shyamalan napsal a zrežíroval snímek Znamení (2002), jehož hrdinové se museli vypořádat s kruhy v obilí a s mimozemšťany, a Alex Proyas se ve filmu Já, robot (2004) inspiroval sbírkou povídek Isaaca Asimova, jenž v nich popsal trojici etických zákonů robotiky. Ve filmu Stopařův průvodce po Galaxii (2005) zas ožila na plátně stejnojmenná knižní předloha spisovatele Douglase Adamse.
Z dalších zástupců sci-fi natočených na prahu milénia stojí za zmínku mimo jiné Svět zítřka (2004), první film natočený s kompletně digitálním pozadím, odehrávající se v alternativní minulosti plné vzducholodí a obřích robotů, thriller Déjà Vu (2006), v němž se vyšetřoval teroristický útok pomocí technologie zobrazující tři dny starou minulost, dětskými robotickými hračkami a televizním seriálem inspirovaná filmová série Transformers (od roku 2007), vizuálně podmanivý snímek Sunshine (2007), líčící osudy posádky vesmírné lodi na sebevražedné misi s cílem znovu zažehnout vyhasínající Slunce, formou zdánlivě autentických záběrů realizované Monstrum (2008) nebo animovaný WALL-E (2008), pojednávající o lásce dvou robotů v kulisách zaneřáděné vybydlené Země. Dystopickými vizemi budoucnosti se zabývaly kupříkladu i snímky Equilibrium (2002), V jako Vendeta (2005) nebo Potomci lidí (2006). Vznikl třetí díl Terminátora s názvem Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) a ve filmu Vetřelec vs. Predátor (2004) došlo i na pokus postavit proti sobě dvě slavná vesmírná monstra. Filmy Planeta opic od Tima Burtona (2001), Solaris v režii Stevena Soderbergha (2002), Spielbergova Válka světů (2005) nebo Den, kdy se zastavila Země od Scotta Derricksona (2008) byly zas předělávkami starších slavných sci-fi snímků.
Zdroj: ČSFD