Mayská mytologie

Mayská mytologie je část mezoamerického bájesloví a zahrnuje všechny příběhy Mayů, ve kterých jsou zosobněny přírodní síly, božstva a hrdinové, kteří vzájemným působením hrají v příbězích hlavní role. Ostatní části mayské ústní tradice (jako příběhy zvířat a spousta mravoučných příběhů) správně nenáleží do oblasti mytologie. Ačkoliv různé kmeny Mayů měli odlišnou kulturu, politiku a více méně i jazyk, většina náboženských znaků zůstávala stejná.

Nejstarší mýty pocházejí z 16. století a byly nalezeny v historických pramenech z guatemalské vysočiny. Nejdůležitější z těchto pramenů je epos Popol Vuh, ten je rozdělen na čtyři knihy, každá pojednávající o vlastním tématu: stvoření a počátky světa, dobrodružství dvou hrdinných dvojčat v Xibalbě a původ lidí a kukuřice, historie kmene Quiché a seznam králů. Druhým významným pramenem jsou knihy Chilama Balama pocházející od yucatánských Mayů. Nejznámějšími z nich jsou Kniha Chilama Balama z Chumayelu a Kniha Chilama Balama z Tiziminu. Chilama Balama byl vlastně domorodý kněz, který předpověděl příchod Španělů, následující část názvu vždy odkazuje na město, ze kterého vychází. Cenným zdrojem jsou také díla různých kronikářů z 16. století.

Od 17. století pramenů rychle ubývalo, zájem o ně prudce vzrostl znovu až v 18. století a v 19. století se pátrání po nich ještě více zrychlilo. V polovině 19. století byla vydána kniha Popol Vuh a přeložena z kičéštiny do španělštiny a francouzštiny. Od 20. století jsou zaznamenány velké pokroky v luštění mayského písma a rychle přibývají nové a nové poznatky nejen ohledně mayské historie, ale i náboženství, kultuře a mytologie. Objevují se i keramické nádoby s motivy mayských bájí a příběhů z knihy Popol Vuh. Nyní, na počátku 21. století, přechází předávání příběhů ústní tradicí do svého konečného stádia - je to doba, kdy sami současní Mayové chtějí začali zachraňovat a zveřejňovat příběhy svých předků.