Milost

"Jeden Japonec hledal dlouho svého učitele, a proto obešel řadu slavných mistrů v různých koutech země, avšak stále nenacházel toho pravého, který by byl blízký jeho duši. Až se jednoho dne doslechl, ze jakýsi nový kněz se usadil v opuštěnem klášteře, zasvěceném Kwannon, bohyni milosti, a to přímo v jeho rodném městečku.

Když mistra poprvé spatřil, bylo mu, jakoby do něj uhodil blesk. Stál a nebyl schopen říci slovo. Poznal, že hledání mistra skončilo.

Mistr mu uložil, aby se postaral o opravu klášterní střechy a každou hodinu se modlil k Bohyni milosti.

"Každý ma svůj způsob, a tohle bude tvůj", řekl učitel.

Nový žák byl zklamán. Nic neříkal, a když po několika dnech zametal po ranní pobožnosti, ptal se učitele:

"Zdá se mi, že modlení nemá za následek milost bohyně Kwannon, naopak, že ji ničí. Víte, mistře, všechno, co jsem dosud dělal a o co jsem se snažil, nevedlo k cíli. Až milostí jste přisel vy sem, milostí jsem se o vás doslechl, a milostí jsem zažil zkušenost, která změnila můj život. A teď mám přiznat bohyni Kwannon, že opět hodlám o něco usilovat, že mi její milost nestačí?"

Mistr na žákův dotaz neodpověděl a pozval ho na druhý den na oběd. Obvykle býval oběd prostý, trocha rýže a zeleniny. Ten den však dal mistr své ženě peníze a cosi jí pošeptal, a oběd se skládal ze svátečních jídel. Žák seděl před svým talířem a červenal se.

"Proč nejíš, to se ti to nelíbí?", ptal se mistr.

"Ale mistře, promiňte, tady chybí hůlky", odpověděl žák.

"Hůlky?" divil se mistr, na co bys ty potřeboval hůlky?"

"Přece abych si podal jídlo", ještě více se červenal žák.

"Ale to bys urazil mou ženu! Koupila pro tebe nejlepší potraviny, připravila pro tebe nejlepší jídla, dala je na tvoji misku a tu postavila před tebe. Když teď budeš chtít hůlky, je to, jakoby pro tebe neudělala dost. Jistě nečekáš, že ti to jídlo strčí do úst?" křičel mistr.

Žák mlčel a svěsil hlavu. Mistrova žena vzala hůlky a položila je s úsměvem žákovi na talíř. Mistr sevřel jeho ruku a řekl:

"Prosím, sněz to, a ať ti to chutná."

Večer prišel žák za mistrem, že se přece jen bude modlit k Bohyni milosti.

Mistr vysvětloval: "Na co ty sám nestačíš, Bohyně milosti za tebe ráda vykoná, ale ze zdvořilosti ti přece jen ponechá pár maličkostí, aby sis užil na světě trochu radosti."