Mladší dryas - doba před 12900 lety

08.03.2025 13:25

Mladší dryas je skutečně fascinující a z hlediska historie naší planety velmi dramatické období. Je to ukázkový příklad toho, jak rychle a nečekaně se může zemské klima zbláznit. Představte si, že svět se pomalu probouzí z drsné doby ledové, ledovce tají, teploty stoupají, příroda bují – a pak se najednou, doslova během několika málo desetiletí (nebo dokonce let!), všechno prudce zvrátí zpět do mrazivé temnoty.

Přesně to se stalo před zhruba 12 900 lety.

Zde je podrobný pohled na to, co se během mladšího dryasu dělo, proč k němu došlo a jaké to mělo následky.

Proč se to jmenuje "Mladší dryas"?

Název nezní zrovna hrozivě, pochází totiž od malé, nenápadné arkticko-vysokohorské květiny jménem dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala).

Když vědci zkoumali vrstvy půdy a jezerních usazenin z této doby, všimli si obrovského nárůstu pylu právě této chladnomilné rostliny v oblastech, kde by už tou dobou růst neměla (například ve velké části Evropy). Znamenalo to jediné: do Evropy a Severní Ameriky se masivně vrátila severská tundra.

Jak moc a jak rychle se ochladilo?

Nešlo o žádné pozvolné střídání ročních období. Vědci zkoumáním ledovcových jader v Grónsku zjistili, že:

  • Průměrná teplota na severní polokouli klesla o 4 až 10 °C.

  • Tento propad nenastal v průběhu tisíciletí, ale neuvěřitelně rychle – předpokládá se, že k drastickému ochlazení došlo v rozmezí pouhých 10 až 50 let.

  • Toto mrazivé období pak trvalo zhruba 1 200 let (od cca 10 900 do 9 700 př. n. l.), než skončilo stejně prudce, jako začalo.

Příčiny: Co tuto klimatickou havárii způsobilo?

Vědci dodnes diskutují o tom, co přesně bylo spouštěčem, ale existují tři hlavní teorie. Ta první je v současnosti vědeckou komunitou nejvíce přijímaná.

1. Kolaps oceánských proudů (Hlavní teorie)

Během předchozího oteplování roztával obrovský Laurentidský ledovec, který pokrýval velkou část Severní Ameriky. Vzniklo tak gigantické sladkovodní jezero zvané jezero Agassiz.

  • Předpokládá se, že ledová hráz tohoto jezera najednou praskla a do severního Atlantiku se naráz vylilo nepředstavitelné množství ledové, sladké vody.

  • Tato sladká voda "zředila" slaný oceán a narušila takzvanou termohalinní cirkulaci (jejíž součástí je Golfský proud), která funguje jako obří ústřední topení pro severní polokouli.

  • Zastavení nebo drastické zpomalení tohoto teplého proudu způsobilo okamžité zmrznutí Evropy a Severní Ameriky.

2. Kosmický impakt (Kontroverzní hypotéza)

Podle této teorie Zemi zasáhly úlomky rozpadlé komety nebo meteoritu.

  • Zastánci této hypotézy poukazují na přítomnost vrstvy takzvaných nanodiamantů, iridia a taveného skla v geologických vrstvách z této doby, což jsou typické znaky dopadu mimozemského tělesa.

  • Náraz měl způsobit masivní lesní požáry po celém kontinentu, vrhnout do atmosféry obrovské množství sazí a zablokovat sluneční svit (tzv. nukleární zima). Většina vědců je však k této teorii stále skeptická, protože se dosud nenašel odpovídající kráter.

3. Masivní sopečná erupce

Třetí teorie ukazuje na sopečnou činnost, konkrétně na extrémní erupci sopky Laacher See v dnešním Německu, ke které došlo velmi blízko začátku mladšího dryasu. Vyvržený popel a aerosoly mohly zablokovat sluneční záření a ochlazení odstartovat nebo zhoršit.

Dopady na planetu a lidstvo

Mladší dryas zanechal na tváři Země trvalé jizvy a ovlivnil vývoj lidského druhu.

  • Zkáza americké megafauny: V Severní Americe toto ochlazení (a následný nedostatek potravy) zasadilo finální ránu mnoha velkým zvířatům, jako byli mamuti, šavlozubí tygři či obří pásovci. Situaci jim navíc zhoršovali zkušení lovci kultury Clovis.

  • Vznik zemědělství: Jak již bylo zmíněno, na Blízkém východě způsobilo ochlazení drastické sucho. Lovci a sběrači natúfijské kultury, kteří si už zvykli na bohatství přírody a postavili si první osady, najednou neměli co jíst. Místo toho, aby se vrátili ke kočovnému lovu, začali cíleně pěstovat odolná zrna divoké pšenice a žita a zavlažovat je. Mladší dryas je tedy paradoxně oním pomyslným "kopancem", který donutil lidstvo vymyslet zemědělství.