Námluwy kompaktat mezi posly zboru Basilejského a králowstwí Českého w Brně

We jméno pána našeho Ježíše Krista,jenž jest milowník pokoje a jednoty,a za jednotu křesťanského lidu prosby ráčil wzdáti k otci: my Filibert, boží a apoštolské stolice stolice milostí biskup Konstanský krajiny Rotomagenské, Jan z Polomar archidiakon Barchinonský, auditor sieni papežowy a doktor w práwiech, Martin Bernerii, děkan Turonský a Tomáš z Haselbach , doktor w swatém písme, swatého obecnieho koncilium Basilejského do králowstwí Českého a markrabstwí Morawského legatowé poslaní: mocí swatého koncilium přijímáme a oblibujem jednotu a pokoj skrze řečené králowstwie České a markrabstwie Morawské přijaté, učiněné a utwrzené, jakož obojie strane známo jest skrze listy na to učiněné, se wším lidem křesťanským; zwiháme wšecky klatby, a plné zhlazenie činíme.

Opět mocí boha wšemohúcieho a blahoslawených apoštolów Petra a Pawla, a řečeného swatého koncilium obecného, wypowiedámy prawý, wěčný, pewný, dobrý a křesťanský pokoj již řečených králowstwie a markrabstwie s jiným wšelikterakým lidem křesťanským ; přikazujíce mocí dřiew řečenú wšem napořád křesťanským kniežatóm a jiným wšem křesťanóm, kteréhožbykoli byli stawu, řádu, powýsenie aneb dóstojenstwie, aby s již řečeným králowstwím a markrabstwím dobrý, pewný a křesťanský pokoj zachowáwali, ani pro pře rozdielów a nesnázky některé při kusiech wiery a čtyř artikulów před tiem zniklé a často rozjímané, neb již sú skrze jisté umluwy porownány, ani proto že sú přijímali, přijímají a přijímati budú pod obojí zpósobú wedle sepsánie již řečených umluw, na ně útoków činiti, jim škoditi, jich haněti aneb bezprawie činiti aby nesměli; ale je Čechy a Morawany jako bratří dobrú a křesťanské cierkwe prawé syny poctiwé a poslušné též cierkwi aby měli, a bratrským milowáním s nimi nakládali; to wšak znamenitě wyňmúce, jestližeby kto odporně učinil, nebuď rozumieno, aby pokoj ten byl zrušen, ale má nad ním státi sě oprawa hodná.

A poněwadž, jakož w již jmenowaných smluwách zawřeno jest, o přijímání těla božieho pod obojí zpósobú takto jest smluweno: že již řečeným Čechóm a Morawanóm křesťanskú jednotu a pokoj přijímajícím práwě a w skutku, a we wšem jiném krom požíwánie těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú, u wieře a obyčeji s obecnú cierkwi sjednaným ti a ty, ktož taký obyčej mají, přijímati budú pod obojí zpósobú mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe prawé choti jeho; a artikul ten w swatém sněmu bude rozjímán doplna, jelikožto o přikázaní, a sezřieno bude, co při tom artikulu za wieru křesťanskú má býti držáno a zachowáno ku požitku a k spasení lidu křesťanského; a když wšecky wěci s rozmyslem a wážně budú rozjímány, wšak přes to jestliže w žádosti jměnie již řečeného přijímáme těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú trwati budú, to když jich poslowé okáží, swatý sněm kněžím již řečeného králowstwie a markrabstwie podáwati pod obojím zpósobem lidu, těm totiž osobám, kteréž jsúce w létech rozumných, poctiwě a nábožně žádati budú, swobodu k jich užitku a spasení w pánu bohu dá; to wždycky zahowáwajíce, aby kněžie tak přijímajícím wždycky prawili, že oni mají pewně wěřiti, že pod zpósobem chleba nenie tělo toliko, ani pod zpósobú wína krew toliko, ale pod každú zpósobú jest celý a plný Kristus,a wedle již řečených umluw zpósoby, již řečeným Čechóm a Morawanóm přijímajícím jednotu a pokoj křesťanský práwě a w skutku, a we wšech jiných (wěcech) kromě požíwánie těla božieho přijímáme pod obojí zpósobú u wieře a obyčejích obecné cierkwe srownaným, ti a ty, kteříž taký obyčej mají, budú moci přijímati pod obojí zpósobú mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe prawé choti jeho; to wšak znamenitě wynawše, že skrze slowo wiery nahoře i wdole položené, rozomějí a rozomieno aby bylo chtějí,prawdu prwní a wšecky jiné, kteréž wěřeny býti mají prawdy, jakož sě zjewují w swatých písmiech a zpráwě cierkwe w prawém rozumu; opět když se die o obyčejích obecné cierkwe,rozumějí,abrž aby bylo rozumieno chtějí, ne o obyčejích zwlástních, o nichž w rozličných krajinách rozličné wěci sě zachowáwají, ale o obyčejích, kteříž obecně a wšady při službě božie zachowáwají sě; a když jménem králowstwie a markrabstwie wuobec to přijato bude, ač kteří při službě božie ne inhed přijmú obyčejów, kteříž obecně zachowáni býwají, proto nebuď překážka pokoji ani jednotě.

Protož poctiwým w Kristu otcóm arcibiskupu Pražskému, Olomúckému a Litomyšlskému biskupóm, kteříž jsú aneb časem budú, wšem a každému zwláště kostelów zpráwcóm, jenž poručenstwie duší mají, mocí swatého poslušenstwie přísně přikazujíce přikazujem, aby těm osobám, kteréž mají obyčej přijímati pod obojí zpósobú, wedle zpósoby w již řečeném sepsání položené, swátost těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú, jsúce napomenuti, jakož na jednoho každého slušie aneb slušeti bude w budúcie časy, aby podáwali, a ku potřebě lidu, aby zmeškán nebyl, zjednali, aby bylo podáwáno, a tomu nižádným obyčejem zpěčiti se aneb zprotiwiti aby nikoli nesměli; žáków také, kteříž jsú přijímali a potom wedle řečených smluw zpósoby chtěliby přijímati, a také kdyžby swěceni byli a na ně z úřadu slušeti bude jiným podáwati pod obojí zpósobú, proto od swěcení k řádóm kněžským aby nebránili, a jestliže jiná řádná překážka nebude, aby je swětili řádně jich biskupowé. Pakliby kto proti tomu směl učiniti, skrze jeho wyššieho hodně buď tresktán, aby pokuty dokázáním seznal, kterak těžké jest, moc swatého obecného sněmu mieti potupenú. Wšem také a každému zwláště, kteréhožkoli stawu, powýšenie aneb řádu byliby, těmito listy přikazujíce přikazujem, aby řečeným Čechóm a Morawanóm, zachowáwajícím křesťanská jednotu a požíwajícím přijímánie těla božieho a krwe božie pod obojím zpósobem, obyčejem a řádem dřiew sepsaným, žádný nesměl láti, ani jich powěsti aneboli cti utrhati.

Opět poslowé řečených králowstwie a markrabstwie k swatému sněmu s boží pomoci kteříž budú sčastně wysláni, a wšickni, ktož z téhož králowstwie neb markrabstwie kjiž řečenému sněmu swatému budú chtieti přistúpiti, bezpečně budú moci zřézeným a poctiwým obyčejem předložiti, cožkoli nesnázie by bylo při wieře, swátostech neb řádech kostelních, neboli také k naprawení cierkwe na hlawě i na údech, a ducha swatého zprawujícieho stane se, co sprawedliwě a rozumně k božie chwále a duchowního stawu a hodné poctiwosti bude sě mieti státi.

Opět seznáwáme o jednání w Praze na listu, kterýž sě počíná: "Tyto jsú odpowědi dány skrze poctiwého w Kristu otce kněze Filiberta, biskupa Konstanského krajiny Rotomagenské, a Jana z Polomar w práwích doktora, arcipřišta Barchinonského, Jindřicha Tokke, w písmě swatém mistra kanowníka Magdeburského, a Martina Berneri, bakaláře w swatém písmě, děkana Turonského, posly swatého sněmu obecného, k otázaným kusóm neb pochybowáním skrze některé pociwé mistry a kněžie králowstwie Českého jim učiněným", tato jest odpowěd napsána: Najprwé řekli sú, že nenie úmysla swatého sněma, dopustiti přijímáme pod obojí zpósobu dopuštěním trpenie, neboli jako židóm dopuštěn jest byl list; zapuzenie neb poněwadž swatý sněm střewa materské lásky okázati již řečeným Čechóm a Morawanóm miení, nenie úmyslu koncilium dopustiti takým dopuštěním, kteréžby hřiech zawieralo, ale tak swoliti, že mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe, choti jeho prawé, jest slušné a hodně přijímajícím užitečné a spasitedlné. Amen.