Našel Perseverance důkazy dávné existence života na Marsu?

V únoru 2021 přistál rover Perseverance v kráteru Jezero o průměru necelých 50 kilometrů. Jeho zdánlivě český název, se kterým Američané trochu bojují, má ve skutečnosti původ v Bosně a Hercegovině. Kráter je pojmenován po jednom z tamních měst. Od svého přistání ujel rover na povrchu rudé planety přes 37 kilometrů. Vloni v létě se zaměřil na průzkum dávného říčního koryta Neretva Vallis o šířce 400 metrů. V něm se nachází také plochá skála Cheyava Falls o délce asi jednoho metru a šířce 60 centimetrů s bílými žilkami síranu vápenatého.

Perseverance se na skálu nejdříve podíval pomocí svých hlavních přístrojů – spektrometrů SHERLOCK a PIXL, které umožnují zjistit složení hornin. Přístroje potvrdily přítomnost organických látek, železa a fosfátů. Kombinace těchto chemických sloučenin mohla být zdrojem energie pro metabolismus mikroorganismů.

Ještě více než samotné složené skály zaujaly vědce přibližně milimetr velké skvrny, které svým zbarvením připomínají leopardí kožich. Výsledky průzkumu těchto skvrn byly nyní uveřejněny ve studii. Jejich analýza ukázala, že nesou stopy dvou minerálů bohatých na železo – viviantu a greigitu. Vivianit se na Zemi vyskytuje v prostředí bohatém na fosfor, typicky v rašeliništích, půdách s rozkládající se organickou hmotou nebo v oxidačních zónách železných rud. Greigit na Zemi také souvisí s mikrobiálními procesy. Na jeho vzniku se podílejí některé bakterie. Vědci se domnívají, že oba minerály mohly vzniknout v důsledku redoxních reakcí –přenosem elektronů mezi sedimentem a organickou hmotou.

Důkaz dávného života na Marsu? Viviant a greigit mohou teoreticky vznikat také při abiotických procesech. Vyžaduje to však vysoké teploty, kyselé prostředí nebo přítomnost velmi konkrétních organických molekul. Skála ale nevykazuje známky toho, že by byla vystavena velmi vysokým teplotám nebo velmi kyselému prostředí, a ani se nezdá pravděpodobné, že by přítomné organické látky mohly tyto reakce vyvolat spontánně.

Vědci se nejen na Marsu, ale i v jiných částech vesmíru snaží najít biosignatury – tedy stopy nebo znaky, které naznačují existenci života, ať už současného, nebo minulého. Jedna nebo dvě biosignatury ale nutně neznamenají důkaz o přítomnosti života. Jde spíše o jejich kombinaci a celkový kontext. Pro příklad nemusíme chodit moc daleko nebo spíše moc vysoko. V atmosféře Marsu byl dříve detekován metan, který může, ale také nemusí mít biologický původ. Jeho zdroj zatím zůstává záhadou.

Je spíše nepravděpodobné, že bychom se o Cheyava Falls v nejbližší době dozvěděli další informace. Perseverance tam použil veškeré nádobíčko, které má na palubě. V polovině července loňského roku ale odebral vzorek (číslo 22) pojmenovaný „Sapphire Canyon“ a umístil ho do malé titanové vzorkovnice o velikosti doutníku.

NASA chce asi 30 těchto vzorků dopravit zpět na Zemi a není pochyb, že ten z Cheyava Falls by patřil mezi ty nejzajímavější. Mars zkoumáme dlouho a hodně, takže to může být překvapivé, ale vzorky Marsu na Zemi zatím žádné nemáme. Snad jen kromě meteoritů, které byly kdysi dávno vymrštěny z Marsu při dopadu velkého asteroidu nebo komety a doputovaly na Zemi.

NASA počítá s návratem vzorků posbíraných Perseverance v rámci programu Mars Sample Return. Podle původních plánů měly být vzorky na Zemi v ideálním případě už za osm let. Náklady na projekt ale dramaticky rostly a ze 3 miliard dolarů se dostaly až k 11 miliardám.

NASA proto projekt zrušila a požádala soukromý sektor o nové návrhy. V současné době jsou na stole dvě varianty. První počítá s vlastní sondou NASA, která by využila „sky crane“ – tedy stejný způsob přistání, kterým se na Mars dostal Perseverance i jeho starší bratr Curiosity. Plošina s motory je spustila na laně na povrch Marsu. Druhá možnost počítá s přistávacím systémem dodaným soukromou firmou.

V obou variantách by se vzorky uložily do odletové části modulu a vydaly se na oběžnou dráhu Marsu, kde by je zachytila sonda Earth Return Orbiter od Evropské kosmické agentury (ESA). Následně by se vydaly k Zemi. Konečné řešení má být vybráno v polovině příštího roku. Náklady na misi by se měly vyšplhat na maximálně asi 7,7 miliardy dolarů. Je ale možné, že se objeví i nové nabídky. Nemalou komplikací mohou být současné masivní rozpočtové škrty administrativy Donalda Trumpa. NASA má v novém rozpočtu přijít téměř o čtvrtinu prostředků a vědecké projekty mají být zkráceny téměř o polovinu. Úřadující šéf NASA byl na tiskové konferenci optimistický. Věří, že mají na stole způsob, jak vzorky dopravit na Zemi rychleji a levněji. Jde také o prestiž. NASA a ESA nejsou jediné, které chtějí dopravit na Zemi vzorky rudé planety. Čína plánuje na rok 2028 start sondy Tchien‑wen 3, která bude mít odběr vzorků a jejich návrat na Zemi jako hlavní úkol.