Návrat spících patogenů

Permafrost funguje jako přirozený mrazicí box – prostředí bez přístupu světla, kyslíku a při trvalých teplotách pod bodem mrazu je ideální pro dlouhodobé uchování organické hmoty i mikrobiálního života. Jeho tání v důsledku globálního oteplování otevírá cestu k uvolňování patogenů a mění epidemiologické podmínky v polárních oblastech.

• Bakteriální spory (např. antrax): Některé bakterie tvoří extrémně odolné endospory, které v ledu vydrží stovky až tisíce let.

  • V roce 2016 došlo na sibiřském poloostrově Jamal k vlně veder, která rozmrazila stará pohřebiště sobů uhynulých před 75 lety. Došlo k úhynu více než 2 000 sobů, hospitalizaci desítek lidí a úmrtí jednoho dítěte na antrax (Bacillus anthracis).

• Prehistorické a obří viry: Vědci opakovaně izolovali a v laboratorních podmínkách oživili viry staré desítky tisíc let (např. Pithovirus sibericum či kmeny Pandoravirus, staré až 48 500 let). Tyto konkrétní viry napadají améby a pro člověka nepředstavují nebezpečí, dokazují však, že viry mohou přežít v ledu desítky tisíciletí a zůstat plně infekční.

• Potenciální kontakt s historickými epidemiemi: V permafrostu jsou pohřbeny oběti pravých neštovic nebo španělské chřipky z 18.–20. století. Izolované virové RNA fragmenty se již podařilo detekovat, ačkoliv úspěšná rekultivace aktivního viru chřipky se zatím neprokázala.