Největší sláva Palladia do dnešních dob

S ukončením dlouhých válečných útrap a plným nástupem barokní kultury začíná také období největšího rozkvětu staroboleslavského mariánského kultu. V letech 1674–1680 byla na cestě z Prahy do Staré Boleslavi vystavěna Via Sancta (Svatá cesta) neboli Via Maria, čítající čtyřiačtyřicet výklenkových kaplí, vzdálených od sebe přibližně čtyři sta metrů, tj. na délku Karlova mostu, a ozdobených mariánskými a svatováclavskými motivy. Po této cestě podle pověsti vezli 4. března v roce 932 (resp.938) mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. V 18. století byl okolo chrámu Nanebevzetí Panny Marie vybudován ambit, dostavěna jižní věž a upraveno západní průčelí dle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Osvícenství a 19. století
Po zrušení řádu jezuitů v Českých zemích roku 1773 pečovala o Palladium opět naplno staroboleslavská kapitula. Císař Josef II. sice veřejné poutě dočasně zakázal, ale po jeho smrti byly znovu obnoveny. Jak uvádějí očitá svědectví, 22. ledna 1833 uprostřed noci nad chrámem Panny Marie náhle vzplanula jakási tajemná zář a tento jev trval asi dvě hodiny. Opakovalo se to 3. března 1834. Svědkové vstupovali plni úžasu do chrámu ve snaze dopátrat se zdroje této záře, ale na nic se nepřišlo. Nebylo to ostatně poprvé, nejznámější takové osvětlení bylo zaznamenáno už v noci ze 14. na 15. srpna 1639.

V období Československé republiky
Podnícení nového zájmu o Palladium mezi katolíky nastal po roce 1918 s obnovením české státnosti. Osobnostmi, které se v této době zasloužily o rozvoj poutního místa, byly mimo jiných kanovníci Málek a prelát Jan Pauly, farář na Smíchově. Pauly pověřený správou kapituly po pozemkové reformě inicioval celkovou obnovu staroboleslavských kostelů či založení Matice staroboleslavské. Tyto aktivity směřovaly zejména k důstojné oslavě svatováclavského milénia v roce 1929 (1000. výročí světcova úmrtí), která byla v Boleslavi neoddělitelně spjata také s Palladiem. Právě v miléniovém roce 1929 se kostela Panny Marie ujímá nově řád redemptoristů. Ti šířili kult Palladia v celé zemi mimo jiné i vydáváním Staroboleslavského věstníku a počet poutníků tak stále rostl. Jejich snaha směřovala k dalšímu velkému staroboleslavskému výročí, totiž k roku 1938, kdy se zde slavilo třísté výročí (1638) návratu milostného obrazu po saském uloupení.

Stále větší pozornost Čechů k Palladiu také soustředily obavy o budoucnost Československa, ohrožovaného nacistickým Německem. Pouti do Staré Boleslavi získávaly stále více manifestační charakter. Hlavní jubilejní slavnosti Palladia se roku 1938 konaly 7.–11. září. Paladium bylo na několik dní převezeno slavnostní kolonou do Prahy na Vyšehrad a odtud na Staroměstské náměstí a do Týnského chrámu. Oslav se zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. Slavnost také přenášel československý rozhlas. Poutě do Staré Boleslavi pokračovaly i v období Druhé republiky od března do září 1939. V obavě před Němci bylo tehdy Palladium tajně ukryto a nahrazeno kopií. Nacisté po něm údajně usilovně pátrali a říká se, že měli v plánu zničit celou Starou Boleslav. Z úkrytu bylo Palladium vyjmuto den před začátkem slavností na poděkování Panně Marii za ochranu země a osvobození Československa, které se konaly od 24. června do 1. července 1945. První zastávkou byl kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, kde již od čtvrté hodiny ranní čekali lidé na jeho přivezení. Další zastávkou byl Plečnikův vinohradský chrám Nejsvětějšího Srdce Páně, kde nové tisíce věřících vítaly Ochránkyni a její posvátný obraz. K večeru pak byl obraz převezen do kostela sv. Václava na Smíchově a následující den do Vincentina, ústavu slepců, do nemocnice apod. Chrám sv. Antonína v Holešovicích byl Palladiu vyhrazen další den. Slavnost vyvrcholila uctíváním u sv. Ignáce na Karlově náměstí.

Naposledy Palladium opustilo Boleslav nedobrovolně v době komunistického teroru. V dubnu 1950 komunisté zrušili v Akci K redemptoristickou kolej a reliéf byl po čase uložen v depozitáři Státní banky, odkud se do Staré Boleslavi znovu vrátil zásluhou kanovníka a pozdějšího pražského světícího biskupa ThDr. Jana Lebedy roku 1969.

Současnost
V roce 2009 byl pro Palladium k čtyřstému výročí památné pouti r. 1609 zhotoven péčí probošta kapituly Mgr. Vladimíra Kelnara nový rám z tropického dřeva obaleného stříbrným plechem a dekorován polodrahokamy. 28. září tohoto roku potom milostný obraz uctil v kostele sv. Václava Svatý otec Benedikt XVI., který navštívil Starou Boleslav v rámci své návštěvy České republiky.

V neděli 28. září 2014, přesně na den pět let po návštěvě papeže Benedikta XVI. ve Staré Boleslavi, byla v rámci Národní svatováclavské pouti provedena při hlavní poutní bohoslužbě na Mariánském náměstí apoštolským nunciem Giuseppe Leanzou korunovace Palladia novými korunkami. Ty požehnal v únoru téhož roku v rámci návštěvy českých biskupů Ad limina v Římě Svatý otec František. Dvě korunky vznikly na popud pražského arcibiskupa Dominika Duky, jako poděkování Panně Marii za ochranu zejména v době dvou totalit 20. století. Autorem několika variant návrhu, z nichž se vybírala finální podoba, je výtvarník Milan Zdeněk za spolupráce diecézního konzervátora Mgr. Vladimíra Kelnara, a jejich zhotovením byl pověřen klenotník Norbert Riegel. Podoba čelenky se čtyřmi stylizovanými květy lilie a křížem na vrcholu vychází ze svatováclavské koruny českých králů vytvořené r. 1346 Karlem IV. Jsou zhotoveny z 24 karátového 1 mm silného zlatého plechu a zdobeny 64 broušenými diamanty různé velikosti, největší má průměr 5 mm. Při této příležitosti byly mj. vyraženy Českou mincovnou zlaté a stříbrné pamětní mince.

V prosinci 2019 jmenoval pražský arcibiskup Dominik Duka svým dekretem probošta staroboleslavské kapituly trvale „Strážcem Palladia země České“ a zároveň ustanovil kolegium, které bude o Palladium pečovat. Mezi jeho členy patří diecézní konzervátor, starosta města, historik umění či zástupce Národního památkového ústavu.

V současné době je originál Palladia uložen v samostatné kapli v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde pro ni byla péčí probošta kapituly P. Libora Bulína roku 2020 vytvořena nová prosklená bezpečnostní vitrina. Kapli lze navštívit za doprovodu průvodcovské služby po zakoupení vstupenky v informačním centru u kostela. Palladium bývá také pravidelně vystaveno spolu s relikvií svatého Václava při hlavní poutní bohoslužbě na Mariánském náměstí při Národní svatováclavské pouti. V rámci bohoslužeb je v presbytáři kostela vystavena a po jejím skončení k úctě věřících přístupná devoční kopie milostného obrazu.

Dne 8. července 2015 bylo Palladium usnesením vlády zařazeno s účinností od ledna 2016 na seznam národních kulturních památek.