Ničivá povodeň v Nepálu

„Zemětřesení bylo projevem kolapsu ledovce. Asi vznikl i sesuv. Nejspíše to byla kombinace skalního sesuvu a kolapsu ledovce, taková skalní ledovcová lavina, která spadla nějakých 1200 metrů dolů do údolí,“ popsal příčinu katastrofální povodňové vlny v Nepálu Břežný.

Nejprve se objevovaly informace, že zemětřesení bylo příčinou. Americká geologická služba (USGS) ale upřesnila, že naměřené otřesy půdy pocházely z povrchového zemětřesení. Tím se potvrzuje, že byly až sekundárně způsobeny právě padající masou ledu a horniny.

Možným spouštěčem kolapsu bylo rychlé tání sněhu a ledu během předchozího teplého období. To mohlo destabilizovat podloží vodou z rychle tajícího ledu.

„Zvyšování teploty způsobuje degradaci, tání horského permafrostu, což může zapříčinit nižší stabilitu skal. Rychlejší tání ledovců zase způsobuje větší množství tavných vod, které se dostávají do podloží ledovců, což může urychlit jejich pohyb. Když to překročí nějakou kritickou hodnotu, tak dojde k jejich utržení,“ popisuje Břežný.

Podle údajů OSN z roku 2023 přišel Nepál za něco málo přes 30 let kvůli globální změně klimatu téměř o třetinu ledové pokrývky svých zasněžených hor. Tempo úbytku ledovců se navíc v posledním desetiletí před tímto hodnocením zvýšilo o 65 procent oproti předchozímu desetiletí.