Nobelova cena za mír

Nobelova cena míru je jedna z pěti Nobelových cen, která je udělována osobě nebo organizaci (což cenu míru činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem.

Z obyvatel českých zemí Nobelovou cenou za mír zatím nikdo oceněn nebyl. Pražská rodačka Bertha von Suttnerová pobývala trvale v českých zemích jen třináct let, proto se k českým laureátům nezařazuje. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl nominován celkem sedmnáctkrát, oceněn však nebyl nikdy. Nominaci dále obdržel například Rudolf Vrba, Edvard Beneš, Čeněk Slepánek, Josef Lukl Hromádka, Václav Havel či Jiří Hájek.

V roce 1994 po ocenění Jásira Arafata, palestinského politika podezřelého ze spolupráce s teroristy, na protest proti tomuto odstoupila třetina členů výboru, který ceny uděluje. Své odpůrce měl v roce 1973 americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger za diplomatické jednání ve válce ve Vietnamu (zejména po odtajnění Pentagon Papers). Vlažné přijetí se v roce 2009 dostalo Baracku Obamovi, kdy média diskutovala o výsledcích, které za sebou americký prezident měl v době, kdy cenu obdržel. Na začátku února 2012 členové výboru pro udělování ceny za mír čelili obvinění z nedržení se výběrových kritérií pro výběr kandidátů z roku 2009. Nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 Aun Schan Su Ťij byla kritizována za to, že jako neoficiální hlava vlády Myanmaru nepodnikla kroky proti genocidě muslimské menšiny Rohingů.