Nové výhledy jsou stále neradostné

Špatnou zprávou zůstává, že jestli dekarbonizace nezrychlí, pořád míříme vysoko nad 2 °C – a že v tak teplém světě pořád hrozí vážné nebezpečí. Pokud k takovému oteplení dojde, v první řadě si můžeme být stoprocentně jistí, že zásadním způsobem zhorší projevy oteplování, ke kterým dochází v současnosti.

Tichomořské ostrovy se postupně potápí pod vodu a stoupající mořská hladina ohrožuje i hromadu dalších pobřežních oblastí po celém světě. Sucho v Íránu letos dosáhlo takové míry, že zoufalí politici navrhují přestěhování hlavního města. Pravděpodobnost výskytu takového sucha tam přitom podle nové studie je kvůli změně klimatu víc než desetkrát větší. Stále víc lidí i přímo umírá v důsledku veder a změna klimatu přispívá i k dalším extrémům počasí, jako jsou povodně nebo bouře.

Některým oblastem světa se už teď daří na část těchto problémů přizpůsobovat, ale další zintenzivňování to značně ztíží a může přinést i řadu doprovodných ekonomických a společenských problémů.

Rozdíl dopadů v současnosti a při oteplení přesahující 2 °C přitom může být obrovský. Například počet lidí vystavovaných silným vedrům bude podle organizace World Resources Institute při oteplení o 1,5 °C činit 14 % světové populace, ale při 2 °C už to bude třetina.

A takhle bychom mohli pokračovat. Pojďme se ale na chvíli přesunout od globálních přehledů na vlastní dvorek. I v Česku vidíme silné dopady už teď, ale zároveň si můžeme být jistí, že to nejhorší nás teprve čeká.

Díky unikátnímu nástroji vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR jsou veřejně k dispozici odhady dalšího vývoje nejen pro tropické dny, ale celou řadu dalších parametrů, a navíc jakékoliv konkrétní místo v Česku. Chcete-li se podívat na odhady pro místo vlastního bydliště, stačí kliknout v odkazu na mapu, zvolit libovolnou lokalitu, vybrat parametr a projít si výsledky pro jednotlivé scénáře. Očekávanému oteplení mezi dvěma a třemi stupni nejlépe odpovídá scénář SSP245.

Právě vysoké teploty budou v Česku obecně největším problémem také podle bioklimatologa Miroslava Trnky. „To bychom měli řešit jako hlavní prioritu současně se změnou distribuce vodních zdrojů, které budou omezenější,“ popsal vědec hlavní očekávané dopady v našich končinách.