Obecně o blízkosti smrti

13.09.2014 09:45

Neexistují dva naprosto stejné prožitky blízké smrti, avšak jsou některé společné prvky, které se vyskytují ve stálém pořadí:

  1. Stav mimo tělo: oddělení vědomí od fyzického těla
  2. Zostřené vnímání
  3. Intenzivní a pozitivní pocity a emoce
  4. Cesta tunelem
  5. Střetnutí se s mystickým nebo zářivým světlem
  6. Střetnutí mystických bytostí anebo zesnulých příbuzných či přátel
  7. Pocit změny času a prostoru (změna geometrie)
  8. Přehled života (zpětný panoramatický pohled)
  9. Příchod do nadpozemských (nebeských) oblastí
  10. Rozšíření poznání
  11. Příchod k hranici
  12. Návrat do těla

 

Prvním badatelem zabývajícím se touto tematikou je Raymond Moody, který vystudoval filozofii na University of Virginia, kde získal doktorát (1969), také získal doktorát z psychologie na University of West Georgia, kde se později stal profesorem. V roce 1976 mu byl udělen titul M.D. z Medical College of Georgia. V knize Život po životě (Life after life), poprvé vydané v roce 1975, uveřejnil zprávu o kvalitativní studii, ve které vypovídal 150 lidí, kteří měli tento zážitek. Publikoval dalších jedenáct knih, z nichž poslední se jmenuje Doteky věčnosti (Glimpses of eternity) a zabývá se v ní „zážitky sdílené smrti“, zážitky, které mají například lidé u lůžka umírajícího. Českým klubem skeptiků SISYFOS mu byla udělena za rok 2010 negativní cena Bludný balvan za pseudovědeckou interpretaci zážitků blízkosti smrti.

Dalším významným badatelem je Jeffrey Long, onkolog, který v knize Dôkazy o živote po smrti publikoval výsledky dosud nejrozsáhlejšího výzkumu od 613 lidí, kteří prožili tento zážitek. Také založil Nadaci na výzkum prožitků blízké smrti (Near Death Experience Research Foundation - NDERF) a její webovou stránku, kde je také dotazník pro lidi s tímto zážitkem a mnoho popsaných prožitků.

Dr. Eben Alexander je dalším vědcem, neurochirurgem, který sám tento zážitek prožil a popsal ho v knize Jaký je život po životě.[9] Na tuto knihu napsal svou reakci skeptik Sam Harris.

Dalšími badateli jsou například Paul Perry, Bruce Greyson, Kenneth Ring, Pim van Lommel.