Planeta ztrácí rozmanitost a dopady budou drastické

Ztráta druhové rozmanitosti, cizím slovem biodiverzity, je jedním z nejzásadnějších problémů současného světa. Úplné vymření druhu je přitom jen pověstnou špičkou ledovce. Předchází mu postupné mizení jednotlivých organismů z konkrétních ekosystémů, přirozených oblastí a volné přírody jako takové.

Jde o jev, s nímž se lidstvo snaží něco udělat dlouhodobě. A to marně. Sir Peter Scott, zakladatel světového fondu na ochranu přírody (WWF), si měl již v šedesátých letech minulého století podle vzpomínek svého kolegy pro vědecký magazín Cosmos postesknout, že nejvíc by pro záchranu druhové rozmanitosti udělal, kdyby fond investoval do kondomů, a nepřímo tak snížil porodnost.
Vědci dlouho spekulovali o tom, jak významný je podíl člověka a lidské činnosti na mizení zvířat a ztrátě druhové rozmanitosti v globálním měřítku. Nová analýza Švýcarského federálního institutu pro vodní vědy a technologie a Curyšské univerzity, kterou na konci března vydal prestižní časopis Nature, došla k závěru, že podíl člověka na mizení druhů je naprosto zásadní.

Obří analýza porovnala závěry a data z více než tří tisíc dříve publikovaných prací zaměřených na biodiverzitu. Zahrnula sto tisíc lokalit po celém světě a všechny hlavní skupiny organismů, což z ní dělá dosud nejkomplexnější výzkum svého druhu. Hlavním závěrem je, že počet druhů v místech ovlivněných člověkem je v průměru o téměř dvacet procent nižší než na lokalitách, kde je dopad lidské činnosti menší.

„Tlaky ze strany člověka jsou nicméně vidět úplně všude,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí autor výzkumu François Keck z Curyšské univerzity. „Víme, že na světě už téměř neexistují nedotčené lokality. Dokonce i v nejhlubších oceánech nyní nacházíme stopy lidského vlivu,“ dodal s tím, že studie měla za cíl srovnat situaci ve více a v méně ovlivněných oblastech. „Zjištěný rozdíl je zřejmý, vliv člověka je jasně patrný,“ doplnil vedoucí autorského týmu François Keck.

Studie se na problém ztráty rozmanitosti dívá z celoplanetárního pohledu. Autoři si však netroufají říct, kde je problém nejpalčivější. „Nebylo to cílem. Porovnat regiony je obtížné, některé jako Afrika nebo Střední Asie totiž studie pokrývají málo. Obecný vzorec je však patrný,“ vysvětluje François Keck.

Ztráta diverzity je vážný problém a již citovaná studie potvrdila, že lidská činnost je zásadní příčinou celého problému. Co s tím chtějí státy udělat?

V rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti již spolupracuje 196 států světa. Chybí Vatikán a Spojené státy. Washington úmluvu podepsal, ale nikdy ji neratifikoval. Státy v rámci této úmluvy pravidelně přijímají dílčí plány, které stanovují cíle pro konkrétní časová období. Nejnovější takový plán je Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost z roku 2022.
Pět let stará zpráva OSN nesla název „Lidstvo na křižovatce.“ Na ní stojíme dál. Jen času je zase o něco méně a v určitý okamžik už problém nepůjde zastavit. Nová, již citovaná studie publikovaná v Nature, ukázala, že v oblastech ovlivněných člověkem je druhová rozmanitost o pětinu nižší než v méně narušených regionech, což jen potvrzuje naléhavost problému. Jak si povzdechl již v 60. letech zakladatel WWF Peter Scott, bez radikální změny přístupu možná skutečně pomůže jen investovat víc peněz do kondomů.