Roudnice nad Labem

Roudnický zámek má bohatou minulost a svá dlouholetá tajemství. Kdysi dávno tu pobývalo mnoho významných alchymistů a alchymie tu v jejich rukou kvetla stejně jako na Pražském hradě.

Však opusťme zámek a vydejme se do kostela Narození Panny Marie, o němž se vypravuje stará tajemná pověst.

V kostelním sklepení je hluboké jezero, opředené tajemstvím. Pod tímto jezerem je prý ukryta zlatá kvočna s dvanácti zlatými kuřaty. Voda se v temném sklepení zlatě třpytí od záře, vycházející z peří kvočny a lesku kuřecího chmýří.

Již je tomu dávno, co byl proboštem ve zdejším kostele roudnický rodák a právě od doby, kdy tento muž zemřel, žije zlatá kvočna pod jezerem a čeká na ten správný čas, kdy se bude moci ukázat lidem.

Každou úplňkovou noc, s prvním úderem zvonu ohlašujícím půlnoc, se kvočna s kuřaty probudí. Každý měsíc se jedno z kuřat zeptá: "Už je ten správný čas?" Tak se to opakuje měsíc co měsíc již po mnoho dlouhých let. Zatím však vždy kvočna odpoví: "Ne, ještě ne, spěte dál moje děti."

Než zvony odbijí půlnoc, život skrytý v hlubině pod jezerem opět usne na celý měsíc.

Jednoho dne se však všechno změní. Stane se tak v době, kdy proboštem bude znovu roudnický rodák. Poté, při prvním úplňku, až se kuřata probudí a budou se ptát kvočny, zda-li je již ten správný čas, kvočna odpoví ano. Toho dne opustí slepice s kuřaty svůj úkryt a proboštovi se ukážou v celé své kráse. Ten muž je bude moci chytit a udělat s nimi, co mu srdce napoví.