Sacharovova cena za svobodu myšlení - laureáti
09.11.2025 08:05
- 1988
- Nelson Mandela, jihoafrický bojovník proti apartheidu
- Anatolij Marčenko (in memoriam), sovětský disident, 20 let vězněný režimem, v roce 1986 zemřel na následky hladovky
- 1989 – Alexander Dubček, vůdce pražského jara 1968
- 1990 – Aun Schan Su Ťij, barmská politička, zasazující se za lidská práva, pronásledovaná režimem, 16 let v domácím vězení. V září 2020 Evropský parlament pozastavil platnost ocenění pro Aun Schan Su Ťij, kvůli špatnému zacházení s národnostní menšinou
- 1991 – Adem Demaçi, kosovský spisovatel, aktivista a politik
- 1992 – Matky z Plaza de Mayo, argentinské hnutí žen za lidská práva
- 1993 – Oslobođenje, redakce sarajevského deníku
- 1994 – Taslima Nasrínová, bangladéšská feministická spisovatelka
- 1995 – Leyla Zanaová, kurdská politička
- 1996 – Wej Ťing-šeng, aktivista čínského prodemokratického hnutí
- 1997 – Salima Ghezaliová, alžírská novinářka, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka
- 1998 – Ibrahim Rugova, kosovský aktivista, pozdější první prezident Kosova (Kosovská republika)
- 1999 – José Alejandre „Xanana“ Gusmão, bojovník za nezávislost Východního Timoru
- 2000 – ¡Basta Ya!, španělská nevládní organizace mobilizující veřejnosti proti terorismu
- 2001
- Izzat Ghazzawi, palestinský spisovatel a profesor
- Nurit Peled-Elhanan, izraelská vysokoškolská odborná asistentka, spisovatelka a bojovnice proti okupaci Palestiny
- Zacarias Kamwenho, angolský arcibiskup a mírový aktivista
- 2002 – Oswaldo Payá Sardiñas, kubánský vůdce Křesťanského hnutí za osvobození, zasazující se za demokracii na Kubě
- 2003 – Kofi Annan a všichni zaměstnanci Organizace spojených národů se zvláštní vzpomínkou památce Sergia Vieiry De Melly a mnoha dalších úředníků OSN, kteří při výkonu své služby ve prospěch světového míru přišli o život
- 2004 – Běloruská asociace novinářů, která se postavila proti útlaku médií diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Cenu převzala její předsedkyně Žanna Litvinová.
- 2005 (ex aequo)
- Dámy v bílém (Damas de Blanco), skupina manželek a dcer kubánských disidentů protestující proti jejich věznění, vzniklá roku 2003. Způsob protestu, oblékání do bílého, převzaly od argentinských žen, které se od roku 1970 domáhaly informací o svých dětech „zmizelých“ za vojenské diktatury.
- Reportéři bez hranic, mezinárodní organizace bojující proti cenzuře a pronásledování žurnalistů
- Hauwa Ibrahimová, nigerijská advokátka (bezplatně) obhajující ženy odsouzené k trestu smrti ukamenováním a bojující proti náboženskému fundamentalismu
- 2006 – Aljaksandar Milinkevič, běloruský opoziční politik
- 2007 – Salí Mahmúd Osman, súdánský právník v oblasti lidských práv
- 2008 – Chu Ťia, čínský disident
- 2009 – Memorial, ruské středisko pro lidská práva a jeho tři hlavní aktivisté Oleg Orlov, Sergej Kovaljov a Ljudmila Alexejevová
- 2010 – Guillermo Fariñas, kubánský disident a lékař
- 2011 – pětice aktivistů tzv. Arabského jara:
- Muhammad Buazízí (in memoriam), Tunisan, jehož smrt sebeupálením rozpoutala vlnu protivládních protestů
- Asma Mahfúzová, egyptská prodemokratická aktivistka
- Ahmad as Sanusí, libyjský prodemokratický aktivista
- Razán Zaitouneh, syrská právnička v oblasti lidských práv
- Ali Ferzat, syrský politický karikaturista
- 2012 – Nasrín Sotúdeová, íránská právnička, a Džafar Panahí, íránský režisér
- 2013 – Malála Júsufzajová, pákistánská aktivistka
- 2014 – Denis Mukwege, konžský lékař
- 2015 – Ráif Badawí, saúdskoarabský bloger
- 2016 – Nadja Muradová a Lamíja Bašarová, přeživší genocidy jezídů
- 2017 – venezuelská demokratická opozice:
- Venezuelské národní shromážděni zastoupené Juliem Borgesem
- političtí vězni: Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea Gonzálezová
- 2019 – Ilham Tohti, ujgurský právník, odsouzený na doživotí
- 2020 – Běloruská demokratická opozice vystupující po prezidentských volbách v roce 2020 proti režimu Alexandra Lukašenka:
- 2021 – Alexej Navalnyj, ruský opoziční politik
- 2022 – ukrajinský lid
- 2023 – Mahsá Amíníová (in memoriam) a hnutí Žena, život, svoboda
- 2024 – María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia, vůdci venezuelské opozice
- 2025 – Mzia Amaglobeliová z Gruzie a Andrej Pačobut z Běloruska, uvěznění novináři