Štědrovečerní večeře

Vánočka

Do štědrovečerní večeře se dodržoval půst a nesmělo se jíst maso. Jako polední jídlo se na Štědrý den podával kuba (také staročeský, černý kuba). Je to tradiční české jídlo, jehož základem jsou kroupy a houby, často nakládané nebo sušené.

Dne 24. prosince se schází celá rodina na slavnostní večeři se speciálním postním jídlem, která je důležitou součástí oslav Vánoc. Při večeři jsou všichni svátečně oblečeni a jídelna je vyzdobena. Na stole může být ubrus s vánočním motivem a zapálené svíce. S jídlem se čeká, až bude shromážděna celá rodina. V některých rodinách se připravuje o talíř víc pro nečekanou návštěvu. Před večeří se všichni společně nahlas pomodlí nebo zpívají.[38] K večeři, která v minulosti musela být postní, se podává ryba, obvykle kapr.

Kapr jako postní a zároveň i chutné jídlo se velmi rozšířil ve městech 16. století, což byl jeden z podnětů pro vznik rožmberského rybníkářství. Do 19. století se však ryba mimo hlavní město a rybníkářské nebo poříční oblasti konzumovala zřídka, neboť šlo o příliš drahé jídlo. V druhé polovině 19. století se i v českých zemích uchytil způsob kuchyňské přípravy kapra původem z Rakouska, kterým je obalení do strouhanky a smažení. Do té doby byl mnohem populárnější tzv. kapr načerno podávaný s knedlíky, který byl připravován s hutnou omáčkou s přídavkem švestkových povidel, perníku, vlašských ořechů nebo mandlí a piva.

Tradice kapra s bramborovým salátem se objevila v českých kuchařkách až v 30. letech 20. století. Původně se ale ryba míchala přímo s brambory, až během 50.–60. let se podoba bramborového salátu v kuchařkách změnila na současnou, tedy brambory se šunkou a směsí vařené zeleniny. Sekularizace Vánoc vedla také v 50. letech k většímu rozšíření vepřového Vídeňského řízku jako náhrady za rybu (i z důvodu absence kostí a tím větší bezpečnosti pro děti). Vepřový řízek se ale na vánoční tabuli objevoval už v meziválečném období.

Vánoční kapr s bramborovým salátem

Od druhé poloviny 20. století se tradiční večeře skládá z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem, který se připravuje jako obalovaný a osmažený. Z některých částí (hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná rybí polévka. Pojídaní ryb zavedli už Keltové, Slované měli na štědrovečerní večeři pečené prase.

Již v rámci příprav na Štědrý den se v Česku peče vánoční cukroví, vánočka a štóla. Většina vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice. Vánočka je druh sladkého pleteného pečiva z kynutého těsta. Štóla je druh pečeného vánočního moučníku, má tvar podlouhlého bochníku a pochází z Německa (der Stollen). Uvnitř je zapečeno například sušené ovoce a ořechy a svrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Na Štědrý den se pekly z „bílé mouky“ čerstvé koláče „pecáky“, „lopaťáky“ hruškové, zelné nebo jiné, makovníky, makové bábovky (buchty) a jablečný závin.