Stromy podávají svědectví o tunguské události, ničivé explozi v roce 1908

Dne 30. června 1908 došlo v odlehlé oblasti Tunguska na Sibiři k obří katastrofě. Exploze, jejíž důvod není dosud vysvětlen a možná byla způsobena dopadem asteroidu, byla tisíckrát silnější než bomba svržená během II. světové války na Hirošimu. Další část poznatků o záhadě přinesl tým vědců v čele s Güntherem Kletetschkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zkoumali dřevo, konkrétně letokruhy stromů, které událost přežily.

Práce docenta Kletetschky zahrnuje pátrání po meteoritech na Zemi, analýzu asteroidů ve vesmíru či magnetických anomálií různých kosmických těles.

Za původce takzvané tunguzské události již bylo označeno ledacos – od mimozemských těles typu asteroidu či komety po antihmotu nebo dokonce malou černou díru. Ať už byl původce výbuchu a následné tlakové vlny jakýkoli, několik faktů o ní lze tvrdit prakticky s jistotou. K explozi došlo ve výšce asi šesti kilometrů nad zemským povrchem a tlaková vlna, která ji následovala, pak pokácela stromy v oblasti o průměru asi 50 kilometrů.

Ty, které stály kolmo pod epicentrem, zůstaly stát – jejich větve však byly oholené tak, že připomínaly stojící sirky. Nebyly to však jediné stojící stromy. I v širším okolí několik výjimečně odolných jedinců, většinou modřínů, zůstalo stát. Právě o tyto stromy, které byly identifikovány pomocí fotografií pořízených po výbuchu, se zajímal vědecký tým.

„Výprava, jíž jsem byl členem, se do oblasti vydala při stém výročí exploze, tedy v roce 2008. Podařilo se nám odebrat vzorky dřeva stromů, nejprve jen vrty, a díky spolupráci s italskými kolegy, kteří v oblasti v té době také pracovali, i celé disky průřezů stromů,“ uvedl Kletetschka.

Proč si vlastně vědci povolali na pomoc dřevo stromů? Letokruhy vznikají tak, že na jaře roste dřevo rychleji – dělivé pletivo stromu má na jaře relativně velké buňky. V druhé polovině roku přibývá dřevo pomaleji, buňky jsou menší a vytvářejí na průřezu charakteristický pruh.

„K tunguské události došlo na přelomu června a července. To způsobilo, že se v tomto roce v některých přežívajících stromech pozdní dřevo vůbec nevyvinulo,” vysvětlil.

Ke zkoumání dřeva využil tým metodu rentgenové fluorescence, s jejíž pomocí lze snadno identifikovat atomy různých prvků ve vzorku, a to bez rizika jejich narušení. Metoda ukázala, že v kůře stromů rostoucích v oblasti se vyskytují anomálie v zastoupení vápníku a stroncia.

Zkoumaná vrstva letokruhů vykázala velmi podobné vlastnosti – podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to působí, jako kdyby se vlastnosti kůry v době exploze „otiskly“ do vlastností dřeva.

Toto je dle školy zásadní objev. Ani podrobné rešerše v dostupné literatuře nenaznačily, že by byl znám nějaký mechanismus, jímž by se chemická informace z kůry otiskly do dřeva.

„Zajímavé ale bylo, že dané anomálie jsme pozorovali hlavně v letech, které události předcházely: 1904, 1905 a dalších,“ doplnil Kletetschka.

Vědci přišli se dvěma hypotézami, které by to mohly objasnit. Obě souvisí s tlakovou vlnou. Podle první představy se ohnutím obnažily a porušily kořeny, strom tak přišel o možnost využívat pro svou výživu látky z vnějšího prostředí. Rostoucí pletivo se proto obrátilo k získávání vápníku a stroncia z kořenového systému, čímž se přírůstky dřeva z těsně předcházející doby o tyto látky obohatily.

Dle druhé hypotézy tlaková vlna způsobila, že se materiál z kůry „vstříkl“ do předcházejících letokruhů skrze vodorovné kanálky v jeho struktuře.

K události tedy opravdu došlo. A dokázala dřevo stromu proměnit jedinečným způsobem. Původ exploze je nicméně stále zahalen tajemstvím. Nikdy se tam totiž žádný odpovídající meteorit nenašel.