Stvoření Golema po stránce magické

19.04.2015 20:56

 

    Zbývá nám ještě učiniti malou zmínku jednak o materiálu, jehož bylo při Golemovi použito, jednak o onom magickém vzrůstání Golemů egyptských a haličských, a konečně o nejdůležitější části magického Golemova rituálu: o formuli Šém ha-m'fóráš.
    Materiálem androidů druhu Golemova byla nejčastěji hlína. A to snad nejen z důvodů technických, - (jež činí z hlíny, materiálu poměrně laciného, snadno získatelného a hojného, nejtvárnější a co do poddajnosti nejvhodnější materiál k vytvoření sochy), - nýbrž i z důvodů magických. Hlína, promísená vodou, jež jest jedním z nejmocnějších pohlcovačů a kondensátorů ódu a fluidů vůbec, - tvoří taktéž výborný akkumulátor sil vitálních a sice těch, jež náležejí nejhmotnějšímu astrálnu: sféře pránické a lingaické. Hlína se ovšem nemůže co do fluidické kapacity rovnati na př. vosku, nebo jiným tučným látkám, jež hrají jako pohlcovači fluida velikou roli v rituálu maleficia, - avšak pro účely Golemovy postačí. Jest nepochybno, že žádaný účinek by byl ještě stupňován, kdyby k rozdělání hlíny bylo použito místo vody krve zvířete (nebo člověka), usmrceného podle příslušného rituálu, čímž by byla pro Golema získána nižší duše a vitální podklad, k němuž jako spiritus agens připojil by se pak snadno vhodný elementál (v onom nepřesném, přesto však prakticky vžitém pojmu), imaginovaný čarodějem a uvedený v činnost a ve spojení s proudy dalších, k trvání jeho existence nutných sil - divnou mocí kakbalistických jmen božích. A tak se hlína hodila k zhotovení Golemovu krom zmíněných technických důvodů tím spíš ještě, že byla symbolem a obdobou materiálu, z něhož nejen bůh Židů stvořil prvního člověka, nýbrž i Zeus v řeckém bájesloví a jeho napodobitel Prometheus, jenž v nebi uzmul a na svět přinesl lidem oheň. Hlína jest zde pak magickou obdobou, takřka fysickým pólem oné pralátky, již zove alchymie »prima materia«; jest to chaos hmoty a souhrn vývoje všech fysických látek, pojatý do jedné časové fáse, - nebo lépe řečeno, ona fluidická hmota mimo svět Tvarů, rozkládající se v transcendentnu od Linga - sféry až do úrovně kausální. V mystické mluvě Kabbaly zoveme ji Adámá: »Červená prst«, z níž Hospodin stvořil kdysi prvního Golema: Adama. A obrazem této universální prahmoty, jejíž fysickým pólem a zhmotněním jest vlastně veškerá říše minerální na zemi, ať v tělech organických či tvarech anorganických, jest právě pozemská hlína, jež chová v sobě nejspíše a nejnápadněji ze všech nerostných formací charakteristickou známku pralátky, totiž tvárnost a poddajnost. Z těchto důvodů, jejichž uplatnění si nesmíme mysliti pouze symbolicky, nýbrž jako skutečný vliv magické analogie podle výroků Smaragdové desky byla tudíž zvolena hlína jako nejvhodnější hmotný substrát těla Golemova.
    Pokud se týče dále fenomenu magického vzrůstání Golemů, dlužno při něm rozlišovati dva případy: vzrůst přirozený a magický. K pochopení prvého z nich stůjž zde následující úvaha: Organické tělo lidské má průměrnou hustotu 1.050, t.j. krychlový dm (1 litr) váží průměrně 1 kg a 50 gramů. K vytvoření těla bytosti o váze 100 kg, což možno u Golema předpokládati vzhledem k jeho robustnosti, o níž se všechny prameny shodují, bylo by zapotřebí cca 96 krychlových dm organické hmoty. Tatáž váha v hlíně, při prům. specifické váze téže 4 kg pro krychlový dm, představovala by množství hmoty co do obsahu asi 4krát menší než při hmotě organické. To jest, 100 kg těžká hliněná massa, z níž vznikl Golem téže váhy byla by 4krát menší obsahem než Golem obživlý. V podobě hliněného balvanu obsáhla by kvádr o základně toliko 2×2 dm čtvereční a výše něco více než 60 cm, objem tudíž poměrně malý. Tím se stává přirozené vzrůstání, t.j. vzrůst, vázaný podmínkou, že mrtvá (původní), i živá hmota oživeného útvaru má vždy stejnou váhu, - zcela pochopitelným a samozřejmým. Vysvětlení toto nestačí však pro případ, kdy velikost, hlavně však váha modelu, z něhož má vzniknouti tělo Golemovo, jest daleko za vahou oživené bytosti, jak jest tomu při egyptských soškách, Webaonerovu krokodýlu, nebo Golemovi haličských magietů. Zde musíme již vedle přirozené transformace hmoty, jež při tom však nemění svoji váhu absolutní, nýbrž toliko specifickou, čili hustotu, - připustiti složitý fenomen, totiž attrakci hmoty jiné a použití její současně nastalé transsubstanciace (přepodstatnění, přehmotnění) k transformaci v organické tělo spolu s nedostačujícím hmotným podkladem oživeného útvaru. Při této násilné attrakci (přitažení) nutno však taktéž přijímati za pravděpodobný předpoklad, že dříve nežli hmotné prvky samy, budou attrakcí postiženy především fluidické látky těla operatérova, - pokud tomu ovšem nebrání jeho kategoricky positivní magický poměr vůči vytvářenému jím Golemovi, - nebo i fluida lidí, neb zvířat (též rostlin) ostatních, pokud se objevují v blízkosti oživujícího výtvoru. Odehrává se zde v celku obdobný fenomen jako při spiritickém materialisačním pochodu, kdy zhmotňující se fantom ubírá polohmotné vitální fluidum (ektoplasmu) mediu, neb i přítomným, byť i jen částečně, zvláště tehdy, když tito mnohdy úmyslně uzavřeným řetězem rukou a svojí vůlí docilují částečné exteriorisace své vitální substance, jak z prací moderních metapsychiků všeobecně jest známo. Tento úkaz přihází se však i mimo moderní pokusy materialistické při evokacích elementálů, nebo Evokaci Veliké, hlavně však při vyvolávání nekromantickém, tak podobném celkem praktikám spiritistů až na positivní charakter činnosti. A zvláště v tomto případě (nekromantii) usnadňuje ztrátu (exteriorisaci) osobního fluida účinek kuřidel k tomu používaných. Taková attrakce ódu experimentujících osob jest pociťována v historii evokací tak často připomínaným pocitem mrazení, až intensivního chladu, stupňujícího se někdy v představu studeného větru. Nelze-li však, aby se attrakce uplatnila na životním, polohmotném (ve stavu zářivém) fluidu operatéra neb jeho okolí, - čemuž povždy překáží více méně positivní, vůlí podepřený charakter magikův, - realisuje se na hmotném svém okolí. Přirozeně podlehne této transsubstanciaci hmota méně kohesní spíše, než pevnější, tudíž látky plynné více než kapalíny, a tyto opět spíše než hmoty pevné v relativním poměru k různým stupňům tuhosti. Uplatňuje se zde fenomen, jenž byl cílem alchymistů v athanorech jejich laboratoří; ovšem zde není plánem transformace výroba ušlechtilých kovů, najmě zlata, nýbrž organických látek živého těla. Spíše by tu byla tudíž obdoba s laboratorní výrobou homunculů.
    Nejpravděpodobněji nastává zde attrakce vzduchu. Vypočteme si snadno, jakého asi jeho množství bude k fenomenu zapotřebí. Vezmeme-li váhu modelu rovnou 1 kg, bude k vytvoření oživeného útvaru formy Golemovy o váze 100 kilogramů zapotřebí celkem 99 kilogramů vzduchu. Počítáme-li váhu jednoho krychlového metru vzduchu (i s prachem a vůbec se vším, v něm obsaženém) rovnou 2 gramům, (což jest více, než jak jest tomu ve skutečnosti), - bude zapotřebí okrouhle 49 tisíc krychlových metrů vzduchu, množství tudíž relativně veliké, jež odpovídá vzdušnému rozsahu uzavřeného prostoru o velikosti čtverce plochy 1 hektaru a výšce téměř 5 metrů, nebo lépe rozsahu polokoule o poloměru přibližně 28 metrů. Takové množství plynného vzduchu se musí zhustiti, aby z modelu 1 kg těžkého vytvořil se Golem o váze 100 kg! A důsledky toho? Představíme-li si, že transformace hmoty, v tomto případě vzduchu, a tím i vzrůst útvaru se stane na ráz, na př. v 1/2 vteřiny, vznikne tím jakási prudká, koncentrická expanse, t.j. smrštění vzduchu do středu oné ilusivní polokoule, (utvořené ke zhmotnění Golemovu potřebným množstvím vzduchové hmoty), - v němž si myslíme umístěný vzrůstající oživený výtvor. Částečky vzduchu na periferii této polokoule při celkovém zhmotnění v době 1/2 vteřiny budou nuceny vyvinouti rychlost cca 56 m za vteřinu, aby včas dospěly do středu a tam se transformovaly. To jest rychlost nejsilnějších huraganů, jejichž účinky by byly jistě neblahé pro operatéra a jeho okolí. V uzavřené místnosti při náhlém soustředném nárazu vichru popsané rychlosti zbortila by se jistě okna a prolomily dveře, nehledě k možnému promáčknutí stropu nebo vydutí podlahy. Magik sám by byl sražen k zemi, resp. stržen k vzrůstající figuře jako středu attrakce silou, jež by mohla býti jeho životu osudnou, nehledě již k nebezpečí roztržení plic, nebo i prasknutí cév. - Prodlouží-li se doba vzrůstání sochy na 5 vteřin, zmírní se tím již 10krát rychlost přitahovaných vrstev vzduchových, jež budou míti tudíž attrakční rychlost toliko 5.6 m v 1 vteřině. Tento vítr nebude sice již nebezpečným, ale vždy ještě dobře citelný. Při dalším prodlužování doby vzrůstu, jež aspoň u haličských Golemů nebyla jistě okamžitou, zmírní se postupně účinek attrakce na pouhý vánek, pociťovaný sotva okolím. Protože se však na př. u Webaonerova krokodýla předpokládá okamžitý téměř vzrůst, nelze zde asi bráti v úvahu vylíčený postup attrakce vzduchu. Zde patrně vzduch fysický zastupovaly indifferentní, neosobní proudy fluidických sil v nižším astrálnu, (v případě, že zde nelze mluviti o nedobrovolné mediumitě přítomných živých tvorů ať lidí, zvířat neb rostlin), - jež podlehnou attrakci, probíhající v celku stejným způsobem jako při hmotách vzdušných, avšak bez patrných fysických úkazů.
    Opětné rychlé zmenšování se kouzelného krokodýla v původní velikost modelu dálo se pak obdobně attrakci prvé, avšak směrem protivným, ve formě, abychom tak děli, více méně rychlé explose, směřující z vnitra na venek. Pro vysvětlení případu onoho nešťastného haličského magieta a jeho Golema možno poznamenati ještě toto: Vzrůstání Golemovo, pokud trvání tohoto vzrůstu jest podmíněno určitým magickým zákrokem, - v našem případě smazáním prvého písmena ve jméně božím, napsaném na čele Golemově, probíhá při opomenutí, neb selhání tohoto prostředku bouřlivě a bez paralysování tak asi, jako se silně přechlazená voda ledem pokrývá, neb se úplně mění v led po vhození zcela malého jeho kousku, neb jako počne krystalický roztok krystalisovati účinkem vhozené malé částečky téže vykrystalisované hmoty, a neustane, dokud se veškerý hmotný soujem této hmoty nevyčerpá. Stejně asi, ovšem přece jen podle kvality omezeně měl účinkovati též tak zv. »červený prášek« alchymistů, jenž přidán v nepatrném kvantu roztavenému, neušlechtilému kovu, měnil tento ve zlato. Bylo by zajímavým vyšetřiti, do jaké by asi výše byl vyrostl onen haličský Golem, kdyby jeho vzrůstání nebylo konečně přerušeno. Zdá se však, že materialisace tohoto druhu a přelévání hmoty astrální ve fysickou způsobilo by poměrně brzy poruchu rovnováhy hmot a sil obou plání do té míry, že by fenomen vzrůstu byl asi v krátké době zastaven.
    Konečně třeba ještě se zmíniti o zvláštní formě oživovacího rituálu, jenž jak známo spočíval v 3×7 kruzích, jimiž obcházeli rabbi Löw a jeho pomocníci ležící sochu dotud neživého Golema. Účelem těchto kruhů, jejichž obdobu můžeme spatřovati v rituálu obřadní magie náboženské, - na př. v obcházení posvěcovaných objektů (kostelů, hřbitovů, oltářů, etc.), kněžstvem, dále v magickém ochranném kruhu vůbec, -bylo jednak fluidické isolování oživujícího Golema, jednak uvedení v pohyb příslušných tattvických účinků (na př. rozpálení se sochy), a konečně vytvoření fluidického víru v astrálních formacích, jež v podobě kruhové spirály natáčejí se pak jaksi na žádaný objekt a tvoří tak, zvětšují a utvrzují jeho silový substrát a náboj vitální Golemovy energie. - 

 

Dr. Oldřich Eliáš