Svatý hřeb

Na sklonku roku 2020 tým vedený archeologem Pavlem Břicháčkem a geoinformatikem Jiřím Šindelářem prováděl v klášteře podrobný průzkum historických staveb za využití moderních technologií. V severní dvojité románské zdi kostela sv. Jiljí odborníci zdokumentovali úzkou, dříve známou tajnou chodbu o rozměrech cca 0,6 × 0,8 m a délce 6 m, vedoucí ve zdi nad schodištěm na kruchtu. Tato chodba ústila do malé klenuté „trezorové místnosti“ vyhloubené ve zdivu. Vstup do chodby byl téměř uzavřen mohutným dřevěným trámem – dendrochronologická analýza prokázala, že trám pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Zdá se tedy, že po husitských válkách byla tajná chodba záměrně zablokována, snad aby ukrytý obsah zůstal nedotčen.

Komůrka uvnitř zdi byla při objevení z větší části zanesena sedimentem, což ztěžovalo její prozkoumání. Sediment tvořily z velké části zbytky ptačích hnízd, peří, trusu a další organický materiál – důsledek toho, že v severní zdi byl malý románský otvor (okénko), jímž do dutiny vnikali ptáci po dlouhá staletí. Při postupném čištění prostoru archeologové narazili nejprve na hromádku lidských kostí na podlaze a na rozptýlené úlomky zlatých a stříbrných ozdob. Tyto nálezy potvrzovaly domněnku, že dutina skutečně sloužila jako středověký kostelní trezor – úkryt cenností, možná relikvií či pokladu kláštera. Následně tým objevil v dolní části východní stěny trezoru vstup do další úzké podélné dutiny směřující dále k východu. Tato užší dutina byla zanesena nečistotami, a proto její ústí nebylo na první pohled patrné – byla odhalena až při detailním zkoumání stěn. Zhruba 2 m od počátku dutiny narazili archeologové na velký kámen zaklíněný uvnitř chodbičky. Před ním se nacházela vrstva ptačích ostatků a přímo pod ní ztrouchnivělé dřevo s gotickými písmeny vystříhanými z tenkého stříbrného plechu. Tato písmena zřejmě tvořila kdysi nápis na dřevěné schránce. Po vyjmutí kamene pokračovalo odkrývání prostoru za ním – a tam badatelé učinili klíčový objev. Trosky dvou dřevěných schránek, zcela rozpadlých stářím, obklopené větším množstvím drobných ozdob a kovových výztuh ze zlata a stříbra.

Právě při dokumentaci a pečlivém rozebírání těchto zbytků relikviářů přišlo největší překvapení. Mezi úlomky dřeva a kovových ozdob byl nalezen krátký železný hřeb, na jehož horní části byl vyrytý či upevněný drobný zlatý křížek. Okamžitě vyvstalo podezření, že by mohlo jít o svatý hřeb z Kristova kříže. Všechny souvislosti nálezu – kontext tajné skrýše, bohaté zlaté a stříbrné zdobení schránek, nápis s písmeny a především onen označený železný hřeb – vedly tým k závěru, že skutečně objevili artefakt, jenž byl ve středověku uctíván jako hřeb z Pravého kříže.

Kromě hřebu se dochovaly zmíněné fragmenty dvou dřevěných schránek: jedna větší, bohatě zdobená, a druhá menší, vložená uvnitř. Dále byly nalezeny kovové ozdoby – např. zlatý plech s tepaným křížem a písmeny „IR“ (Iesus Rex) pocházející z víka jedné schránky a množství drobných stříbrných a zlatých křížků a ornamentů, jimiž byly truhličky dekorovány.

Nález milevské relikvie byl poprvé veřejnosti představen formou krátkodobé výstavy v dubnu 2023, kdy byl hřeb spolu s částmi schránek vystaven v Prácheňském muzeu v Písku.